33 Nd 385/2014

26. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Kompetenční, Ostatní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 12 odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně VFS Trading, s. r. o. se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Strojírenská 341/16, identifikační číslo 15544478, zastoupené JUDr. Františkem Polanským, advokátem se sídlem v Brně, Cejl 62b, proti žalovanému Ing. F. Š., zastoupenému Mgr. Pavlem Dvořákem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Strojírenská 2269/33, o 1.012.064,63 Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 359/2010, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 359/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u Krajského soudu v Brně (dále „soud prvního stupně“) dne 29. prosince 2010 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1.012.064,60 Kč s příslušenstvím.

Podáním doručeným dne 11. srpna 2014 žalovaný navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Městskému soudu v Praze. Návrh odůvodnil tím, že soud prvního stupně byl od podání žaloby, tj. od 29. 12. 2010 do 9. 7. 2014 „naprosto nečinný“, přičemž šlo o neomluvitelné průtahy. Tato skutečnost může negativně ovlivnit další průběh řízení, neboť soud bude rozhodovat pod tlakem vlastní odpovědnosti, a nelze tak očekávat jeho nezávislost a nestrannost.

Žalobkyně s návrhem na delegaci nesouhlasila. Považuje jej za nedůvodný a navíc účelový proto, že žalovaný se takto snaží vyhnout rozhodování věci soudy, u nichž „nedávno v obdobném sporu neuspěl“. Dodává, že vyhověním návrhu by došlo k porušení čl. 38 Listiny základních práv a svobod, neboť by účastníci byli odňati svému zákonnému soudci.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc podle návrhu žalovaného přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. splněny.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu výše citovaného ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Žalovaným uváděné argumenty, resp. vyslovené obavy, nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Nejvyšší soud při úvahách o možném postupu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nemohl navíc přehlédnout nesouhlasné stanovisko žalobkyně, která na projednání věci příslušným soudem trvá.

Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Praze nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.



V Brně dne 26. února 2015



JUDr. Václav Duda
předseda senátu





Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2015, sp. zn. 33 Nd 385/2014, ECLI:CZ:NS:2015:33.ND.385.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies