26 Cdo 5074/2014

24. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, proti žalovanému J. Š., zastoupenému obecnou zmocněnkyní MgA. K. Š., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 28 C 141/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. srpna 2014, č. j. 55 Co 346/2014-169, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:



K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 20. srpna 2014, č. j. 55 Co 346/2014-169, potvrdil usnesení ze dne 30. června 2014, č. j. 28 C 141/2010-165, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) přiznal žalovanému osvobození „od placení soudního poplatku za odvolání“ ve výši 50 %.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (dovolatel) dovolání.

Dovolatel sice není v dovolacím řízení zastoupen advokátem a z obsahu spisu nevyplývá, že by sám měl právnické vzdělání (srov. § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 – viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. /dále jen „o. s. ř.”/), avšak povaha rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, vylučuje, aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat za překážku, jež by bránila vydání rozhodnutí v dovolacím řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 609/97, uveřejněné pod č. 97 časopisu Soudní judikatura, ročník 1997, a dále např. z 3. července 2014, sp. zn. 26 Cdo 2262/2014); z takového dovolání se ani neplatí soudní poplatek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolací soud však z dovolání – z celého jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) – shledal, že uplatněné dovolací námitky se primárně upínají k rozhodnutí ve věci samé (k rozhodnutí o vyklizení bytu) a dovolatel ve skutečnosti nezpochybnil správnost závěru o nesplnění podmínek pro celkové osvobození od soudního poplatku z odvolání.

Z vyložených důvodů vyplývá, že dovolání je vadným podáním, a proto musí být odmítnuto (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2015


















JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 26 Cdo 5074/2014, ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5074.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies