7 Td 9/2015

25. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Kompetenční
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrŘ - § 24 odst. 1
  • TrŘ - § 25

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl dne 25. února 2015 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněné Ing. P. F., vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 277/2013, o návrhu obviněné na určení místní příslušnosti soudu a na odnětí a přikázání věci t a k t o:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Okresní soud ve Frýdku-Místku.

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku n e o d n í m á .



O d ů v o d n ě n í :



Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku podala dne 18. 12. 2013 u Okresního soudu ve Frýdku-Místku obžalobu na obviněnou Ing. P. F. pro přečin pomluvy podle § 184 odst. 1 tr. zákoníku. Přečinu se měla dopustit tím, že nejméně od července 2012 do prosince 2012 v Ostravici, Ostravě a jinde, jako stavebník rodinného domu v Ostravici, vědomě rozšiřovala o Ing. D. M. nepravdivé informace o tom, že jako vedoucí stavebního úřadu obce Ostravice po ní měla požadovat poskytnutí úplatku ve výši 150.000,- Kč za provedení kolaudace její nemovitosti, ačkoliv si byla vědoma, že předmětná částka byla požadována spol. Sruby P., s. r. o., v souvislosti s konečným vyúčtováním za výstavbu rodinného domu a tuto nepravdivou informaci mj. sdělila starostovi Ostravice Ing. M. M. ústně a následně zaslala e-mailem ze dne 22. 11. 2012 a 12. 12. 2012 Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování, stavebního úřadu a kultury v Ostravě, v podání označeném jako „Stížnost na postupu“ ze dne 26. 7. 2012 a v podání označeném jako „KORUPCE“ ze dne 10. 12. 2012 a dále ji šířila mezi obyvateli a podnikateli v obci Ostravice, kdy tuto nepravdivou informaci mj. sdělila ústně sousedovi panu B. L. Při hlavním líčení dne 12. 3. 2014 (č. l. 226 a násl. tr. spisu) byla obviněná podle § 190 odst. 2 tr. ř. upozorněna na možnost odchylného právního posouzení žalovaného skutku jako zločinu křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 3 písm. c), e) tr. zákoníku. Hlavní líčení ze dne 2. 6. 2014 (č. l. 359 a násl. tr. spisu) pak bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku na osobu obviněné. Dne 23. 6. 2014 byly za tímto účelem opatřením předsedy senátu (č. l. 376 tr. spisu) přibrány znalkyně PhDr. R. Koláčková, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie a MUDr. D. Skřontová, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku bylo dne 16. 10. 2014 doručeno podání obviněné (č. l. 543 tr. spisu), v němž namítala místní příslušnost Okresního soudu ve Frýdku-Místku k projednání věci. Uvádí, že v okrese Frýdek-Místek nebyl nikdo poškozen a nebyl tam její osobou spáchán žádný trestný čin. Domnívá se, že příslušnost soudu náleží do Prahy, kde je na Praze 6 hlášena k trvalému pobytu, přičemž také k sepsání stížnosti na nečinnost úřadu s podezřením na korupci došlo v budově „Pražského státního zastupitelství“ (jak obviněná uvedla). Na adresu předsedy senátu pak uvedla, že soudí podjatě, účelově a scestně.

Dne 23. 10. 2014 byl Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku doručen návrh obviněné, podaný prostřednictvím jejího ustanoveného obhájce JUDr. K. Guziura, na odnětí věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 (č. l. 598 tr. spisu). Okresní soud ve Frýdku-Místku se obviněné jeví jako zaujatý až podjatý k její osobě. Poznamenala, že její námitce podjatosti soudce Mgr. K. Šiguta nebylo vyhověno. Přibrání znalkyň ke zkoumání její osoby shledává obviněná rovněž nadbytečným a domnívá se, že byla soudem neoprávněně pokutována za svou neúčast na provedení znaleckého zkoumání, když se z něho předem řádně omluvila. Uvedla, že je pro ni fyzicky a finančně velmi náročné dojíždět z jejího trvalého bydliště v Praze k soudu ve Frýdku- Místku. V Praze má možnost najmout si renomovaného právníka, když ve Frýdku-Místku takového neznala a musela se spokojit s ustanoveným obhájcem ex offo, kterému však příliš nedůvěřuje. Ze všech těchto důvodů podává návrh na postup podle § 25 tr. ř.

Dne 27. 10. 2014 byl Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku doručen další návrh obviněné podaný prostřednictvím zvoleného obhájce JUDr. R. Axmanna, v němž opakovaně vyjadřuje své pochybnosti o místní příslušnosti Okresního soudu ve Frýdku-Místku k projednání věci. I pokud by tento soud byl místně příslušným k projednání věci, existují podle obviněné podmínky pro postup podle § 25 tr. ř. z důvodu vhodnosti. Přikázáním věci jinému soudu se zabrání podle obviněné dalším možným problémům v komunikaci a bude tak důsledně naplněn účel zákona podle § 1 tr. ř. Proto navrhla, aby věc „byla řešena“ Obvodním soudem pro Prahu 6.

Nejvyššímu soudu byl dne 13. 2. 2015 předložen trestní spis tohoto soudu sp. zn. 3 T 277/2013 k rozhodnutí o návrzích obviněné podle § 24 tr. ř. a § 25 tr. ř. Okresní soud se domnívá, že je místně příslušný k projednání věci.

Nejvyšší soud nejprve zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).

Z obsahu trestního spisu vyplývá, že se obviněná měla svým jednáním dopustit zločinu křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 3 písm. c), e) tr. zákoníku (oproti obžalobě, která ji vinila z přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1 tr. zákoníku). Toho se dopustí ten, který jiného lživě obviní z trestného činu, spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu a spáchá-li takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Předmětem ochrany tohoto ustanovení je především zájem na ochraně každé osoby před lživými útoky na její práva, svobodu a čest, pokud jde o obvinění z trestného činu. Lživé obvinění jiného z trestného činu musí směřovat vůči určité osobě. V uvedeném případě tak mělo podle skutkové věty jít o vedoucí stavebního úřadu obce Ostravice, o níž obviněná měla šířit nepravdivé informace o jejím požadavku o úplatek. Tyto nepravdivé informace měla obviněná šířit v Ostravici (kde je sídlo uvedeného stavebního úřadu, kde poškozená pracuje, informace měla obviněná sdělit starostovi obce a šířit ji mezi zdejšími obyvateli a podnikateli), Ostravě (stížností u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje) a jinde. Z výše uvedeného je nepochybné, že k žalovanému jednání obviněné, které má naplňovat objektivní stránku daného trestného činu, mělo dojít mimo jiné v obci Ostravice, nacházející se v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a tato obec je také místem, kde měl nastat následek trestného činu. U tohoto soudu byla také dne 18. 12. 2013 podána obžaloba na obviněnou. Okresní soud ve Frýdku-Místku je tedy místně příslušným k projednání věci.

Nejvyšší soud se dále zabýval návrhem obviněné na postup podle § 25 tr. ř. na odnětí věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 6.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

Delegace trestní věci podle § 25 tr. ř. musí být opřena především o důvody a skutečnosti, které ve svém souhrnu brání příslušnému soudu projednat a rozhodnout věc za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení. Nejvyšší soud ovšem v důvodech uváděných obviněnou v jejích návrzích neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup, jakým je odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř.

Ačkoliv obviněná ve svých návrzích vyjadřuje své přesvědčení, že Okresní soud ve Frýdku-Místku je k její osobě zaujatý až podjatý, a rozhoduje velice subjektivně, je zřejmé, že tyto její námitky se netýkají celého Okresního soudu ve Frýdku-Místku, ale toliko předsedy senátu Mgr. K. Šiguta. Pokud pak obviněná staví své důvody pro delegaci věci jinému soudu na námitce podjatosti uvedeného soudce, je nutno podotknout, že o této námitce obviněné bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 3 T 277/2013, (č. l. 243 tr. spisu), které nabylo právní moci dne 15. 4. 2014, tak, že soudce Mgr. K. Šigut není vyloučen z vykonávání úkonů v trestním řízení v předmětné věci. V pouhém opakování námitky údajné podjatosti soudce k osobě obviněné, když této námitce nebylo navíc uvedeným usnesením vyhověno, pak nemůže být spatřován důležitý důvod ve smyslu § 25 tr. ř. Rovněž nelze přistoupit na argumenty obviněné, kterými v podstatě předjímá, že v budoucnu, pokud nebude její trestní věc delegována jinému soudu (podle jejího návrhu), dojde k problémům v komunikaci. Ani námitka obviněné, že byla údajně neoprávněně pokutována za nedostavení se k naplánovanému vyšetření znalkyněmi, nemůže být posouzena jako důležitý důvod ve smyslu § 25 tr. ř., když důvodnost omluvy si soud konající řízení posuzuje sám a Nejvyšší soud do tohoto procesu není oprávněn zasahovat. S ohledem na obsah předloženého spisového materiálu lze spíše v jednání obviněné, spočívajícím v nedostavení se k naplánovanému vyšetření její osoby znalkyněmi, spatřovat její neochotu a snahu ztěžovat a oddálit splnění úkolu zadaného soudem. Nelze v něm však rozhodně spatřovat důležitý důvod pro odnětí a přikázání věci. Rovněž otázku, který důkaz (v tomto případě znalecký posudek) bude v trestním řízení proveden či nikoli posuzuje soud (resp. příslušný soudce) sám a nelze tak v žádném případě předem hovořit o jeho nadbytečnosti, jak namítá obviněná. Obviněná těmito svými argumenty vyjadřuje toliko svůj negativní postoj k trestnímu řízení v její věci.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud neshledal důležité důvody pro odnětí věci obviněné Ing. P. F. příslušnému Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Vzhledem k současnému stavu řízení u okresního soudu, kdy došlo již ke čtyřem hlavním líčením a poslední z nich bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku na osobu obviněné (jeho pokračování tedy stojí na ochotě obviněné dostavit se k vyšetření), by navrhovaný postup nepřispěl ani k řádnému objasnění věci, a není vhodný ani z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení, když 3 ze 4 svědků navrhovaných obžalobou ke slyšení u soudu bydlí v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku a poslední ze svědků bydlí v Ostravě, tedy v blízkosti příslušného soudu.

Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.



V Brně dne 25. února 2015


Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. 7 Td 9/2015, ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.9.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies