6 Tdo 160/2015

17. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrŘ - § 265b odst. 1 písm. g)
  • TrŘ - § 265i odst. 1 písm. b)

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. února 2015 o dovolání, které podala obviněná I. H. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, ze dne 27. 8. 2014, č. j. 5 To 276/2014-634, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 T 10/2012, takto :



Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá.


O d ů v o d n ě n í :

I.


Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2014, č. j. 11 T 10/2012-603, byla obviněná I. H. (dále jen „dovolatelka“ nebo „obviněná“) uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), jehož se podle skutkových zjištění okresního soudu dopustila tím, že

dne 11. 12. 2008, v M. O. , na S. n. , na pobočce Raiffeisen Stavební spořitelny, v podvodném úmyslu obohatit se ke škodě jiného, předložila obchodní zástupkyni společnosti Raiffeisen zemřelé M. M. návrh dohody na ukončení smlouvy o stavebním spoření č. ...., která byla vedena na poškozenou V. H. opatřený napodobeninou jejího podpisu a pod smyšlenou legendou nemožnosti dostavení se poškozené k osobnímu jednání, přesvědčila obchodní zástupkyni, aby ověřila podpis, údaje ve formuláři a totožnost majitele stavebního spoření pouze na podkladě jí předložené kopie občanského průkazu č. ........., vedeného na jméno V. H. , čímž docílila, že bez vědomí a souhlasu V. H. , došlo ze strany Raiffeisen Stavební spořitelny k ukončení smlouvy o stavebním spoření a k převedení naspořené částky ve výši 76.373,60,- Kč (včetně později vyplacené státní podpory) na účet č. ........., který uvedla, a z něhož následně dne 29. 1. 2009 vybrala uvedenou finanční hotovost a použila k vlastnímu prospěchu, vše ke škodě poškozených V. H. a zemřelé M. M. , která po zjištění svého pracovního pochybení uhradila z vlastních finančních prostředků poškozené V. H. částku ve výši 75.000,- Kč.

Za tento trestný čin byla obviněná odsouzena podle § 250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon jí byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání šestnácti měsíců.

O odvolání, které proti tomuto rozsudku podala obviněná, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 8. 2014, č. j. 5 To 276/2014-634, jímž jej podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

II.


Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podala obviněná prostřednictvím obhájkyně JUDr. Zdeňky Doležílkové dovolání, v němž uplatnila důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to (část IV. dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

Obviněná namítá, že provedené důkazy u hlavního líčení nepotvrzují závěr soudů o spáchání trestného činu podvodu. Ze skutkových zjištění neplyne její protiprávní jednání, tato zjištění neodůvodňují závěr, že by se obohatila uvedením někoho v omyl a způsobila tím škodu nikoli malou. Před soudem prvního stupně nebyl prokázán její úmysl spáchat trestný čin podvodu, a to ani ve formě úmyslu nepřímého. Soudy podle názoru obviněné dostatečně nevyhodnotily skutečnost, že M. M. , obchodní zástupkyně Raiffeisen, zemřela. Pokud při ukončení stavebního spoření nemusela být V. H. osobně přítomna, jednala dovolatelka v dobré víře. Jakékoli pochybení ze strany pracovnice spořitelny, u které lze předpokládat odborné znalosti, jak ukončení stavebního spoření vyřešit, nelze vyhodnotit v její neprospěch tak, že svědčí o jejím nepoctivém úmyslu. Všechny kroky, které činila bez osobní účasti poškozené V. H. , jí byly realizovány v dobré víře a po jejich odsouhlasení obchodní zástupkyní M.

Dovolatelka míní, že její vina nebyla prokázána ani v té části, že vybrala finanční hotovost a použila ji k vlastnímu prospěchu, jelikož faktický výběr peněz učiněn nebyl. Předně nastínila, že dispozici s finančními prostředky je nezbytné řešit cestou občanskoprávního řízení. Má za to, že její vina nebyla prokázána ani stran předložení návrhu dohody opatřené napodobeninou podpisu V. H. Nepokládá za pravdivé, že by napodobovala podpis své tchýně. Za nedostatečně a nesprávně zjištěná pokládá obviněná skutková zjištění opřená o (podle soudů věrohodné) svědecké výpovědi K. H. a V. H. , a to vzhledem k nemožnosti vyslechnutí M. M. Nedostatečnost skutkových zjištění a nesprávné vyhodnocení výpovědí K. a V. H. dovozuje z existence rodinných problémů, kdy vznáší možnost mstivého jednání vůči její osobě. Výrok o vině tak dle dovolatelky nelze založit na svědecké výpovědi jejího manžela. Za nevěrohodnou, a to zejména z důvodu narušených rodinných vazeb, pokládá rovněž svědeckou výpověď jejího syna L. H.

Dovolatelka usuzuje, že se soudy dostatečným způsobem nevypořádaly s výpovědí svědkyně A. A. , která jako jediná popsala skutečný stav věci. Podle její výpovědi bylo prokázáno, že podpis V. H. na dokladu zajišťoval její bývalý manžel K. H. , přičemž obviněná doklady pouze donesla a byla přesvědčena, že na dokladu je podpis samotné poškozené. Na základě této svědecké výpovědi považuje svědecké výpovědi svědků K. H. , L. H. a V. H. za nevěrohodné. Je tedy přesvědčena, že její vina a podvodný úmysl nebyly dostatečně prokázány a její jednání nelze po právní stránce kvalifikovat jako trestný čin podvodu.

Závěrem obviněná navrhla (část V.), aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2014, č. j. 5 To 276/2014-634 a věc vrátil témuž soudu k dalšímu řízení. Dodatečným sdělením vyjádřila souhlas s tím, aby o věci Nejvyšší soud rozhodl v její nepřítomnosti.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření sdělila, že po seznámení se s obsahem podaného dovolání se k němu Nejvyšší státní zastupitelství nebude věcně vyjadřovat. Současně vyjádřila souhlas, aby Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodl za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání.


III.


Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná.Shledal přitom, že dovolání obviněné je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněnou vznesené námitky naplňují jí uplatněný dovolací důvod.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu, či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.

Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).

Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

Se zřetelem k těmto východiskům přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněné.

IV.


Mimořádný opravný prostředek obviněné je nezbytné označit za dovolání, jež bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Je tomu tak proto, že obviněná v rozporu s deklarovaným dovolacím důvodem, jenž je určen k nápravě vad při hmotně právním posouzení skutku, tj. k nápravě nesprávné hmotně právní subsumpce učiněných skutkových zjištění pod příslušná ustanovení trestního zákoníku, případě k nápravě vad nastalých při hmotně právním posouzení jiné skutečnosti, veškerou svou dovolací argumentaci vystavěla na vyjádření nesouhlasu se skutkovými zjištěními soudů a na odmítání způsobu, jímž soudy přistoupily k vyhodnocení provedených důkazů. Aniž by uplatnila jedinou hmotně právní námitku, která by se vztahovala ke skutkovým zjištěním, k nimž dospěl soud nalézací (s nimiž se posléze při přezkoumání jeho rozsudku na podkladě podaného dovolání ztotožnil i soud druhého stupně), domáhá se zrušení napadeného usnesení soudu druhého stupně toliko na základě výše (část II.) uvedených námitek, které však není možno pod jí uplatněný důvod dovolání [avšak ani jiný ustanovením § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. upravený důvod dovolání] podřadit.

Nejvyššímu soudu nezbývá než zopakovat, že důvodnost dovolání opírajícího se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně posuzuje s přihlédnutím ke skutkovým zjištěním obsaženým v dovoláním napadených rozhodnutích (v daném případě v tzv. skutkové větě výroku rozsudku soudu prvního stupně, případně rozvedených v jeho odůvodnění, či odůvodnění rozhodnutí soudu odvolacího), do nichž – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu ve smyslu jeho výkladu Ústavním soudem – nezasahuje. Stejně tak (nejde-li o případ takového extrémního rozporu) nezasahuje ani do hodnocení důkazů soudy nižších stupňů ve smyslu jejich „přehodnocování“. Dovolatelka obecně nemůže očekávat, že bude úspěšná, staví-li existenci dovolacího důvodu primárně na zpochybnění skutkového stavu věci, resp. na předložení své varianty skutkového děje, ve vztahu k němuž požaduje učinění závěru o vadnosti právního posouzení skutku. Kasaci dovoláním napadených rozhodnutí nemůže založit toliko dovolatelkou tvrzená vada právního posouzení skutku, resp. takto uplatňovaná vada, jejíž tvrzená existence argumentačně vychází z jiného skutkového základu. “Z toho, že odlišnému skutkovému závěru odpovídá zpravidla i jiný závěr právní, nelze automaticky usuzovat, že skutkovou námitkou byl uplatněn i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který stěžovatel ve svém dovolání označil. Jen v případech zcela extrémních lze zásadu vázanosti tímto základem (taxativně určených dovolacích důvodů) opustit.“ (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. III. ÚS 2157/13).

K zásahu do skutkových zjištění neshledal Nejvyšší soud v posuzované věci žádného důvodu, neboť dovolatelka ve svém mimořádném opravném prostředku neuplatnila nic, co by svědčilo o existenci extrémního rozporu a ani námitku existence takového rozporu neučinila předmětem svého dovolání. Dovolací námitky, které obviněná uplatnila, se obsahově kryjí s námitkami, které vtělila do svého řádného opravného prostředku (odvolání), s nimiž se odvolací soud v dostatečném rozsahu vypořádal. Bylo by v tomto smyslu zcela nadbytečné opakovat závěry, ke kterým (s ohledem na shodné skutkové závěry učiněné soudem prvního stupně) dospěl odvolací soud (na str. 3-6 jeho usnesení). Pouze ve stručnosti lze doplnit, že ani Nejvyšší soud neshledal jakéhokoli pochybení, které dovolatelka soudům vytýká. Obhajobu obviněné lze v tomto směru shledat jako ryze účelovou, nevěrohodnou a rozporuplnou, která je vyvrácena nejenom svědeckými výpověďmi svědků (V. H. , L. H. a K. H. ), které obviněná zpochybňuje, nýbrž i listinnými důkazy, které její obhajobu vyvrací (např. kopie dokladů o částkách zaslaných poškozenou na účet o stavebním spoření – pod variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy o jejím stavebním spoření – viz listiny založené na č. l. 117-119). Tyto důkazy však obviněná přehlíží.

Za daného stavu, kdy nevznesla žádnou výhradu, která by svědčila o nesprávnosti právního posouzení skutku, jímž byla uznána vinnou, tj. o nesprávnosti jeho podřazení pod zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 tr. zák., jež podle zjištění soudů naplnila tím, že „… v podvodném úmyslu obohatit se ke škodě jiného, předložila… návrh dohody na ukončení smlouvy o stavebním spoření č. ......, která byla vedena na poškozenou V. H. opatřený napodobeninou jejího podpisu a pod smyšlenou legendou nemožnosti dostavení se poškozené k osobnímu jednání, přesvědčila obchodní zástupkyni, aby ověřila podpis, údaje ve formuláři a totožnost majitele stavebního spoření pouze na podkladě jí předložené kopie občanského průkazu č. ......., vedeného na jméno V. H. , čímž docílila, že bez vědomí a souhlasu V. H. , došlo ze strany Raiffeisen Stavební spořitelny k ukončení smlouvy o stavebním spoření a k převedení naspořené částky ve výši 76.373,60,- Kč (včetně později vyplacené státní podpory) na účet č. ........…“ (tzv. právní věta), je třeba její dovolání pokládat (jak již uvedeno výše) za dovolání, jež bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl dovolací soud o tomto mimořádném opravném prostředku obviněné v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., dle něhož „V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).


V Brně dne 17. února 2015
Předseda senátu:

JUDr. Ivo Kouřil



Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 6 Tdo 160/2015, ECLI:CZ:NS:2015:6.TDO.160.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies