6 Tdo 208/2015

17. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrŘ - § 265i odst. 1 písm. c)

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. února 2015 o dovolání, které podal obviněný L. M. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2014, č. j. 5 To 10/2014-164, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 1 T 254/2013, t a k t o :


Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :



Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 6. 11. 2013, č. j. 1 T 254/2013- 50, byl obviněný L. M. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), kterého se podle zjištění jmenovaného soudu dopustil jednáním popsaným ve výroku tohoto rozsudku. Obviněný byl odsouzen podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání dvanácti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost náhrady škody poškozenému V. F. ve výši 12.000 Kč.

O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 1. 2014, č. j. 5 To 10/2014-72, jímž napadený rozsudek podle § 257 odst. 1 tr. ř. v celém rozsahu zrušil a sám podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. za použití § 222 odst. 2 tr. ř. nově rozhodl tak, že se věc obviněného, na kterého byl státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Blansku pod č. j. ZK 293/2013-4 ze dne 27. 8. 2013 podán návrh na potrestání pro skutek přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že:

dne 20. 7. 2013, v době od 10:50 hodin do 11:00 hodin, poškodil vozidlo Ford Focus, rz ..., majitele V. F., nar. ..., bytem L., H., zaparkované v B., na ul. K., před RD Č. ..., a to tím způsobem, že do něj úmyslně narazil vozidlem Škoda Felicia, rz ..., jehož je provozovatelem, když na vozidle Ford Focus došlo k poškození zpětného zrcátka, poškození laku dveří na straně řidiče a poškození zadního nárazníku v celkové výši 12.000 Kč,

postupuje Městskému úřadu Boskovice, neboť zažalovaný skutek by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek.

Toto usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním podaným v neprospěch obviněného nejvyšší státní zástupce. O tomto dovolání rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 6 Tdo 609/2014, tak, že je podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil, včetně všech na ně obsahově navazujících rozhodnutí, a krajskému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Krajský soud v Brně o odvolání obviněného nově rozhodl rozsudkem ze dne 5. 11. 2014, č. j. 5 To 10/2014-164, jímž podle § 258 odst. 1 písm. b), e), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že

dne 20. 7. 2013, v době od 10:50 hodin do 11:00 hodin poškodil vozidlo Ford Focus, reg. zn. ..., majitele V.F., nar. ..., zaparkované v B. na ul. K. před rodinným domem čp. ..., a to tím způsobem, že do něj úmyslně narazil vozidlem tov. zn. Škoda Felicia, reg. zn. ..., jehož je provozovatelem, v důsledku čehož došlo na vozidle Ford Focus k poškození zpětného zrcátka, laku dveří na straně řidiče a zadního nárazníku, když celková výše škody činí nejméně 11.300 Kč.

Odvolací soud obviněného odsoudil podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon mu podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu dvanácti měsíců. Současně rozhodl podle § 228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obviněného nahradit poškozenému V. F. škodu ve výši 11.300 Kč a tohoto poškozeného se zbytkem uplatněného nároku odkázal podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal „dovolání“ obviněný. V takto označeném podání ze dne 5. 2. 2015 vyslovuje nesouhlas se závěry odvolacího soudu, setrvává na svém stanovisku, že se nedopustil úmyslného poškození a v daném směru odkazuje na své odvolání podané proti rozsudku soudu prvního stupně. Ve svém podání sděluje, že toto činí sám a nikoli prostřednictvím obhájce, neboť na zaplacení advokáta nemá prostředky. Pokud by soudem bylo trváno na tom, aby dovolání bylo sepsáno advokátem, žádá o jeho přidělení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda bylo podáno osobou oprávněnou. Shledal přitom, že podáním obviněného bylo napadeno rozhodnutí, vůči němuž je dovolání přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], jakož i to, že uvedené podání bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.).

Na straně druhé však bylo zjištěno, že obviněný při podání svého mimořádného prostředku nedodržel požadavek formulovaný v ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř., tedy, že obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce, a to přesto, že na tuto skutečnost byl výslovně poučen odvolacím soudem v jeho rozsudku (v části týkající se poučení o opravném prostředku). Protože soud druhého stupně splnil požadovanou poučovací povinnost, je ve smyslu věty druhé ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. na podání obviněného třeba hledět tak, že se za dovolání, a to přes takové jeho výslovné označení, nepovažuje.

Protože obviněný nepodal dovolání způsobem upraveným zákonem, tj. prostřednictvím obhájce, bylo nezbytné o jeho podání rozhodnout způsobem upraveným v ustanovení § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., dle něhož Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno ... osobou neoprávněnou.

K tomuto řešení přistoupil Nejvyšší soud proto, že nebylo v možnostech soudů, aby na neúčinnost podání obviněného znovu upozornily a realizovaly příslušné procesní kroky, které by mu umožnily realizaci jeho procesních práv (tj. i ustanovení obhájce, pokud by byly zjištěny zákonné důvody odůvodňující tento postup). Nelze totiž nevidět (a plyne to i ze samotného podání obviněného), že tento své podání učinil na samém konci dovolací lhůty. Přestože mu rozsudek odvolacího soudu byl doručen dne 5. 12. 2014, své podání učinil prostřednictvím datové schránky až dne 5. 2. 2015 v 21.29 hod. Uplynutím dvouměsíční lhůty k podání dovolání odpadl důvod k tomu, aby soud prvního stupně postupoval způsobem upraveným v ustanovení § 265h tr. ř. Důsledky z takto (sice ještě v rámci zákonné lhůty podaného podání, které však zákonným požadavkům nevyhovuje) vzniklé situace, je v důsledku řádného poučení obviněného klást výlučně jemu samotnému.

Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl dovolací soud o tomto mimořádném opravném prostředku obviněného v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., dle něhož „V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .


P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).


V Brně dne 17. února 2015

Předseda senátu:
JUDr. Ivo K o u ř i l



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 6 Tdo 208/2015, ECLI:CZ:NS:2015:6.TDO.208.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies