4 Tdo 1624/2014

19. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • 140/1961 Sb. - § 250 odst. 1, 2
  • 140/1961 Sb. - § 25oa odst. 1, 3

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. února 2015 o dovolání obviněného A. Z. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 5 To 350/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 1 T 73/2010, takto:

I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 5 To 350/2013 a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T 73/2010, zrušují.

II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Karviné přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T 73/2010, byl obviněný A. Z. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným ze spáchání pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona (tj. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 /dále jen „tr. zák.“/) dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že

1.
dne 25. 6. 2003 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Allianz pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Audi A3, m. barvy, pojištěného a majitele P. Z., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – R. před kruhovým objezdem poblíž hypermarketu Tesco mezi uvedeným vozidlem zn. Audi A3, které měl sám jako viník řídit, a vozidlem zn. Opel Omega, barvy s. metalízy, které měl řídit poškozený a majitel vozidla J. P., přestože účastníkem takové nehody nebyl, a nahlášením této pojistné události dne 14. 7. 2003 bez vědomí shora uvedeného účastníka nehody J. P. bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, kdy za tímto účelem obžalovaný zajistil na základě jiné škodní události vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Opel Omega, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události společně s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Oznámení škodní události k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pro pojištěného a poškozeného a dalšími doklady, přičemž Allianz pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 38.780,- Kč, a to převodem na účet majitele P. Z., k němuž má A. Z. dispoziční právo, a svým jednáním způsobil společnosti Allianz pojišťovna, a. s., Praha 8 škodu ve výši 38.780,- Kč,

2.
dne 27. 9. 2003 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Allianz pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda Favorit 136 L, č. barvy, majitele G. P. a pojištěného D. G., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. - N. M. před restaurací B. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda Favorit 136 L, které měl řídit viník D. G., a vozidlem zn. Audi Coupé GT, které měla řídit poškozená a majitelka vozidla M. H., která však toto vozidlo nikdy neužívala, a nahlášením této pojistné události dne 8. 10. 2003 bez vědomí G. P. a M. H. bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, kdy za tímto účelem obžalovaný zajistil na základě jiné škodní události vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Audi Coupé GT, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události společně s dalšími doklady a s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Oznámení škodní události k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pro pojištěného a poškozeného, přičemž Allianz pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 17.170,- Kč, a to převodem na účet majitele F. R., a svým jednáním způsobil společnosti Allianz pojišťovna, a.s., Praha 8 škodu ve výši 17.170,- Kč,

3.
dne 31. 12. 2003 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda Favorit 136 L, údajného majitele J. Š. a pojištěné L. Š., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v H. L. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda Favorit 136 L, které měla řídit jako viník nehody L. Š., která však vozidlo nikdy neužívala, a vozidlem zn. Audi A3, které měl řídit majitel vozidla a poškozený P. Z., a nahlášením této pojistné události dne 6. 1. 2004 bez vědomí shora uvedené účastnice nehody L. Š. bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, kdy za tímto účelem obžalovaný zajistil na základě jiné škodní události vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Audi A3, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události společně s dalšími doklady a s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Hlášení škodné události, přičemž ČSOB Pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 21.210,- Kč, a to převodem na účet majitele P. Z., k němuž má A. Z. dispoziční právo, a svým jednáním způsobil společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., P. škodu ve výši 21.210,- Kč,


4.
dne 9. 2. 2004 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda Favorit 136 LS, údajného majitele T. K. a pojištěného R. B., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – N. M. před restaurací B. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda Favorit 136 LS, které měl řídit jako viník nehody R. B., který však toto vozidlo nikdy neužíval, a vozidlem zn. Ford Transit, jehož měl být obviněný majitelem a které měla řídit poškozená M. M., která však toto vozidlo nikdy neužívala, a nahlášením této pojistné události dne 18. 2. 2004 bez vědomí shora uvedených účastníků nehody bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, kdy za tímto účelem obžalovaný zajistil na základě jiné škodní události vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Ford Transit, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události společně s dalšími doklady a s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Oznámení škodné události pojištěným a Uplatnění nároku poškozeným, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1, na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 21.504,- Kč, a to převodem na účet majitele P. Z., k němuž má A. Z. dispoziční právo, a svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 21.504,- Kč,

5.
dne 8. 3. 2004 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Allianz pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda 105 L, údajného majitele a pojištěného R. M., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – H. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda 105 L, které měl řídit viník R. M., který s vozidlem nehodu neměl, a vozidlem zn. Audi A3, majitele P. Z., které měl řídit on sám, a nahlášením této pojistné události dne 8. 3. 2004 bez vědomí shora uvedeného údajného účastníka nehody R. M. bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil na základě jiné škodní události vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Audi A3, které následně spolu s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Oznámení škodní události k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pro pojištěného a poškozeného a dalšími doklady předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události, přičemž Allianz pojišťovna, a. s., Praha 8, na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 13.176,- Kč, a to převodem na účet, jehož je majitelem, a svým jednáním způsobil společnosti Allianz pojišťovna, a. s., Praha 8 škodu ve výši 13.176,- Kč,

6.
dne 13. 10. 2004 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda Favorit 136 LS, majitele a pojištěného R. B., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – R. na ul. N. P. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda Favorit 136 LS, které měl řídit jako viník nehody R. B., který však vozidlo neřídil, a vozidlem zn. Fiat Croma, údajného majitele T. K., které měl řídit poškozený D. G., a nahlášením této pojistné události dne 19. 10. 2004 bez vědomí shora uvedeného účastníka nehody R. B. bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil na základě jiné škodní události vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Fiat Croma, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události společně s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Oznámení škodné události pojištěným a uplatnění nároku poškozeným, v jiné věci zapůjčenými doklady viníka nehody a poškozeného a dalšími doklady, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1, na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 16.152,- Kč, a to převodem na účet majitele D. G., a svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., Praha 1 škodu ve výši 16.152,- Kč,

7.
dne 5. 1. 2005 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Allianz pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda 105 L, údajné majitelky a pojištěné E. K., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. na parkovišti u nádraží Českých drah mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda 105 L, které měla řídit viník P. K., a vozidlem zn. VW Golf, které měl řídit uživatel vozidla a poškozený D. Š., který však vozidlo neřídil a nahlášením této pojistné události dne 31. 1. 2005 bez vědomí shora uvedených údajných účastníků nehody bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění ve výši 20.000,- Kč, k čemuž obžalovaný pojišťovně při likvidaci pojistné události předložil v jiné věci zapůjčené doklady viníka nehody a poškozeného a nepravdivě vyplněné tiskopisy Oznámení škodní události k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pro pojištěného a poškozeného, přičemž pojistné plnění mělo být vyplaceno převodem na účet, majitele D. G., přičemž k vyplacení pojistného plnění společnosti Allianz pojišťovna, a. s., Praha 8 nedošlo, když nebyly předloženy požadované doklady nezbytné k likvidaci pojistné události,

8.
dne 17. 2. 2005 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Generali Pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Audi A3, majitele P. Z. a pojištěného A. Z., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. na hlavní silnici ve směru na Č. T. mezi uvedeným vozidlem zn. Audi A3, které měl sám řídit jako viník nehody, a vozidlem zn. Peugeot 605, které měl řídit údajný majitel a poškozený A. N., který však toto vozidlo nikdy nevlastnil a neužíval, a nahlášením této pojistné události dne 17. 2. 2005 bez vědomí údajného účastníka nehody A. N., bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž si obžalovaný opatřil nepravdivou fakturu za opravu vozidla zn. Peugeot 605 a tuto předložil spolu v jiné věci zapůjčenými doklady poškozeného a s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Hlášení pojistné události z pojištění motorových vozidel a Prohlášení poškozeného k uplatnění nároku na náhradu škody a dalšími doklady pojišťovně při likvidaci pojistné události, přičemž Generali Pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 11.337,- Kč, a to převodem na účet majitele D. G., a svým jednáním způsobil společnosti Generali Pojišťovna, a. s., Praha 2 škodu ve výši 11.337,- Kč,

9.
dne 2. 3. 2005 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Generali Pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Audi A3, majitele P. Z. a pojištěného A. Z., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít na blíže neurčeném místě v K. - N. M. mezi uvedeným vozidlem zn. Audi A3, které měl sám řídit jako údajný viník nehody, a vozidlem zn. Renault Laguna, které měl řídit údajný majitel vozidla a poškozený J. J., který však toto vozidlo neřídil, a nahlášením této pojistné události dne 15. 3. 2005 bez vědomí účastníka nehody J. J., bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž si obžalovaný opatřil nepravdivou fakturu za opravu vozidla zn. Renault Laguna a tuto předložil spolu s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Hlášení pojistné události z pojištění motorových vozidel a Prohlášení poškozeného k uplatnění nároku na náhradu škody a dalšími doklady pojišťovně při likvidaci pojistné události, přičemž Generali Pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 20.205,- Kč, a to převodem na účet, jehož je majitelem, a svým jednáním způsobil společnosti Generali Pojišťovna, a. s., Praha 2 škodu ve výši 20.205,- Kč,

10.
dne 1. 3. 2005 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda Favorit 135, údajné majitelky M. C. a pojištěného V. Š., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v O. na ul. O. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda Favorit 135, které měl řídit jako viník nehody V. Š., který však toto vozidlo neřídil, a vozidlem zn. Opel Corsa, které měla řídit uživatelka vozidla a poškozená K. T., která však vozidlo neřídila, a nahlášením této pojistné události dne 17. 3. 2005 bez vědomí shora uvedených účastníků nehody bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Opel Corsa, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události společně s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Oznámení škodné události pojištěným a Uplatnění nároku poškozeným, v jiné věci zapůjčenými doklady viníka nehody a poškozeného a dalšími doklady, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 21.727,- Kč, a to převodem na účet, jehož je majitelem, a svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 21.727,- Kč,

11.
dne 25. 9. 2005 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Peugeot 206, údajné majitelky a pojištěné P. K., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. na silnici ve směru na H. mezi uvedeným vozidlem zn. Peugeot 206, které měla řídit jako viník nehody P. K., a vozidlem zn. Audi A4 Avant, majitelky K. A., nyní D., které měl řídit poškozený V. A. N., který však vozidlo neřídil, a telefonickým nahlášením této pojistné události dne 12. 10. 2005 bez vědomí shora uvedených účastníků nehody bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný pojišťovně předložil při likvidaci pojistné události nepravdivou fakturu za provedení opravy vozidla zn. Audi A4 Avant spolu s dalšími doklady, mimo jiné v jiné věci zapůjčenými doklady údajného viníka nehody a poškozeného, nepravdivě vyplněným zápisem o poškození motorového vozidla, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., P. na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 8.613,- Kč, a to převodem na účet majitele P. Z., k němuž má dispoziční právo, a svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 8.613,- Kč,



12.
dne 1. 11. 2005 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Peugeot 206, údajné majitelky a pojištěné P. K., která však toto vozidlo nikdy nevlastnila, předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – R. na ul. B. mezi uvedeným vozidlem zn. Peugeot 206, které měl řídit jako viník nehody P. K., a vozidlem zn. VW Passat, které měl řídit majitel vozidla a poškozený L. R., a telefonickým nahlášením této pojistné události dne 28. 11. 2005 bez vědomí shora uvedených účastníků nehody bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. VW Passat, kterou následně předložil pojišťovně společně s nepravdivě vyplněným Zápisem o poškození motorového vozidla, v jiné věci zapůjčenými doklady údajného viníka nehody a poškozeného a dalšími doklady, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 19.491,- Kč, a to převodem na účet majitelky P. K., přičemž svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 19.491,- Kč,

13.
dne 6. 2. 2006 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda 105 L, údajného majitele a pojištěného D. G., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. před restaurací P. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda 105 L, které měl řídit jako viník nehody D. G., který však toto vozidlo neřídil, a vozidlem zn. Mazda 626, údajného majitele J. P., které měl řídit poškozený M. H., který však toto vozidlo nikdy neužíval, a telefonickým nahlášením této pojistné události dne 14. 2. 2006 bez vědomí shora uvedených účastníků nehody bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný nezjištěným způsobem získal doklady údajného viníka nehody a poškozeného a zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Mazda 626, které následně předložil s nepravdivě vyplněným tiskopisem Zápis o poškození motorového vozidla a dalšími doklady pojišťovně při likvidaci pojistné události, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 19.493,- Kč, a to převodem na účet, majitele P. Z., s jehož účtem může disponovat na základě plné moci, a svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 19.493,- Kč,

14.
dne 3. 3. 2006 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda Fabia, majitelky a pojištěné I. F., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – N. M. na ul. Z. na parkovišti u společnosti K., kde sice k nehodě došlo, ale v menším rozsahu poškození, mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda Fabia, které měl řídit jako viník nehody J. F., a vozidlem zn. Audi A3, majitele P. Z. a poškozeného T. K., který však toto vozidlo nikdy neužíval, a telefonickým nahlášením této pojistné události dne 10. 3. 2006 bez vědomí údajného účastníka nehody T. K. poté, kdy nezjištěným způsobem byl zajištěn větší rozsah poškození vozidla zn. Audi A3, bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Audi A3, kterou následně předložil spolu s nepravdivě vyplněným tiskopisem Zápis o poškození motorového vozidla a dalšími doklady pojišťovně při likvidaci pojistné události, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 17.510,- Kč, a to převodem na účet, majitele P. Z., s jehož účtem může disponovat na základě plné moci, a svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 17.510,- Kč,

15.
dne 3. 5. 2006 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti ČSOB Pojišťovna, a.s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. VW Vento, majitele a pojištěného J. K., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – D. u odbočky u D. B., mezi uvedeným vozidlem zn. VW Vento, které měl řídit jako viník nehody J. K., který však toto vozidlo neřídil, a vozidlem zn. Renault Mégane, majitele P. Z., které měl sám řídit jako poškozený, a nahlášením této pojistné události dne 18. 5. 2006 bez vědomí shora uvedeného účastníka nehody J. K. bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, kdy za tímto účelem obžalovaný zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Renault Mégane, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události společně v jiné věci zapůjčenými kopiemi dokladů pojištěného a poškozeného, s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Hlášení škodné události a dalšími doklady, přičemž ČSOB Pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 15.219,- Kč, a to převodem na účet majitele P. Z., k němuž má dispoziční právo, a svým jednáním způsobil společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., Pardubice škodu ve výši 15.219,- Kč,

16.
dne 8. 7. 2006 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Renault Mégane, jehož byl majitelem a pojištěným, předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít na blíže neurčeném místě na hlavní silnici ve směru z O. do H. mezi uvedeným vozidlem zn. Renault Mégane, které měl jako viník nehody sám řídit, a vozidlem zn. Renault Laguna, majitelky M. T., které měl řídit poškozený J. S., který však toto vozidlo neřídil, a telefonickým nahlášením této pojistné události dne 10. 7. 2006 bez vědomí údajného účastníka nehody J. S. bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Renault Laguna, které následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události spolu s kopií svého řidičského průkazu a kopií řidičského průkazu J. S., získané v jiné věci, s nepravdivě vyplněným tiskopisem Zápis o poškození motorového vozidla a dalšími doklady, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 38.546,- Kč, a to převodem na účet, jehož je majitelem, a svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 38.546,- Kč,


17.
dne 28. 6. 2006 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda 135 LS Favorit, údajného majitele R. B. a pojištěného M. H., který sepsal pojistnou smlouvu na toto vozidlo na žádost A. Z., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – H. ve směru na P. před spol. J., a. s. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda 135 LS Favorit, které měl řídit jako viník nehody P. R., a vozidlem zn. Renault Mégane Coupe, které měl řídit sám obžalovaný a jehož byl majitelem, přesvědčil M. H. k vypsání a podepsání Hlášení škodné události pojištěným podle jeho pokynů, a nahlášením této pojistné události dne 18. 7. 2006 bez vědomí shora uvedeného účastníka nehody P. R., bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, kdy za tímto účelem obžalovaný zajistil na základě jiné škodní události vystavenou fakturu za provedení opravy vozidla zn. Renault Mégane Coupe, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události spolu s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Hlášeni škodné události a dalšími doklady, přičemž ČSOB Pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 14.098,- Kč, a to převodem na účet, majitelky P. K., a svým jednáním způsobil společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., Pardubice škodu ve výši 14.098,- Kč,

18.
dne 11. 7. 2006 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Generali Pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Renault Laguna, majitelky a pojištěné M. T., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v Ž. na parkovišti u Ž. přehrady mezi uvedeným vozidlem zn. Renault Laguna, které měl řídit jako viník nehody J. S., který však toto vozidlo neřídil, a vozidlem zn. Renault Laguna, které měl řídit údajný majitel a poškozený M. P., který však toto vozidlo nikdy nevlastnil a neužíval, a nahlášením této pojistné události dne 19. 7. 2006 bez vědomí shora uvedených účastníků nehody, bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž si obžalovaný opatřil nepravdivou fakturu za opravu vozidla zn. Renault Laguna a tuto předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události spolu v jiné věci zapůjčenými doklady poškozeného, s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Hlášení pojistné události z pojištění motorových vozidel a Prohlášeni poškozeného k uplatnění nároku na náhradu škody a dalšími doklady, přičemž Generali Pojišťovna, a.s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 19.322,- Kč, a to zasláním M. P. složenkou, a svým jednáním způsobil společnosti Generali Pojišťovna, a. s., Praha 2 škodu ve výši 19.322,- Kč,

19.
dne 10. 7. 2006 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda 135 LS Favorit, údajného majitele R. B. a pojištěného M. H., který sepsal pojistnou smlouvu na toto vozidlo na žádost A. Z., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojit v K. – R. na parkovišti u ul. B. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda 135 LS Favorit, které měl řídit jako viník nehody P. R., a vozidlem zn. Peugeot 605, údajného majitele A. N., které měla řídit poškozená V. P., která však toto vozidlo nikdy neužívala, a nahlášením této pojistné události dne 1. 8. 2006 bez vědomí poškozené V. P. bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, kdy za tímto účelem obžalovaný zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Peugeot 605, a M. H. přesvědčil k vypsání a podepsání Hlášení škodné události pojištěným podle jeho pokynů, přičemž fakturu následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události spolu s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Hlášení škodné události a dalšími doklady, přičemž ČSOB Pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 27.910,- Kč, a to zasláním V. P. složenkou, a svým jednáním způsobil společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., Pardubice škodu ve výši 27.910,- Kč,

20.
dne 10. 12. 2006 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Allianz pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Škoda 135 L Favorit, majitele Autobazar C. – P. M., P. u K. a pojištěného M. K., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v Č. T. – S. mezi uvedeným vozidlem zn. Škoda 135 L Favorit, které měl řídit viník nehody M. K., který však toto vozidlo nikdy neužíval, a vozidlem zn. Renault Twingo, které měla řídit majitelka a poškozená J. K., která však toto vozidlo neřídila, a nahlášením této pojistné události dne 4. 1. 2007 bez vědomí shora uvedených údajných účastníků nehody bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil na základě jiné škodní události vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Renault Twingo, a tyto předložil s nepravdivě vyplněnými tiskopisy Oznámení škodní události k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pro pojištěného a poškozeného a s dalšími doklady pojišťovně při likvidaci pojistné události, přičemž Allianz pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 18.951,- Kč, a to převodem na účet, majitelky P. K., a svým jednáním způsobil společnosti Allianz pojišťovna, a. s., Praha 8 škodu ve výši 18.951,- Kč,

21.
dne 10. 1. 2007 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Renault Twingo, majitelky a pojištěné J. K., předstíral malou dopravní nehodu, ke které mělo dojít v K. – N. M. na ul. Z. mezi uvedeným vozidlem zn. Renault Twingo, které měla jako viník nehody řídit J. K., která však toto vozidlo neřídila, a vozidlem zn. Renault Mégane, majitele P. Z., kdy jako poškozená byla v rámci likvidace pojistné události uvedena I. B., které měl řídit poškozený Z. B., který však toto vozidlo neřídil, a nahlášením této pojistné události dne 11. 1. 2007 bez vědomí údajných účastníků nehody telefonicky bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Renault Mégane, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události spolu s kopiemi řidičských průkazů údajných účastníků nehody, které získal v jiné věci, s nepravdivě vyplněným tiskopisem Zápis o poškození motorového vozidla a dalšími doklady, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 27.105,- Kč, a to převodem na účet , jehož je majitelem, a svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 27.105,- Kč,


22.
dne 15. 5. 2007 v K. a jinde se záměrem vylákat od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., P. pojistné plnění z pojistné smlouvy o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla zn. Opel Omega, majitele a pojištěného M. M., na základě malé dopravní nehody, ke které došlo dne 25. 4. 2007 v H. na příjezdové silnici k OD TESCO mezi uvedeným vozidlem zn. Opel Omega, které měl jako viník nehody řídit M. M., a vozidlem zn. Škoda Fabia, majitele A. Z. a poškozeného J. P., který vozidlo řídil, telefonickým nahlášením této pojistné události dne 15. 5. 2007 bylo uplatněno pod číslem pojistné události pojistné plnění, k čemuž obžalovaný zajistil vystavení nepravdivé faktury za provedení opravy vozidla zn. Škoda Fabia, ve které jsou fakturovány i levé přední a zadní dveře v hodnotě 15.116,- Kč, přestože tyto dveře nebyly vyměněny, ale byly pouze opraveny, kterou následně předložil pojišťovně při likvidaci pojistné události spolu s nepravdivě vyplněným tiskopisem Zápis o poškození motorového vozidla a dalšími doklady, přičemž Kooperativa pojišťovna, a. s., P., na základě předložených dokladů vyplatila v rámci likvidace této pojistné události částku ve výši 23.403,- Kč, a to převodem na účet, jehož je majitelem, přičemž svým jednáním způsobil společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Praha 1 škodu ve výši 15.116,- Kč,

přičemž jednáním uvedeným pod body 1) – 22) měl záměr způsobit škodu ve výši 442.635,- Kč a způsobil celkovou škodu ve výši 422.635,- Kč“.

Za tento trestný čin a za sbíhající se dva přečiny ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterými byl obviněný pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2011, č. j. 70 T 229/2009-131, jenž nabyl právní moci dne 29. 11. 2011, byl podle § 250 odst. 2 tr. zák. č. 140/1961 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2009, za použití § 35 odst. 2 tr. zák., odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl také uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří let. Podle § 53 odst. 1 tr. zák. za použití § 54 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen peněžitý trest ve výměře 100 000 Kč a podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody na dobu v trvání čtyř měsíců. Současně byl zrušen výrok o trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2011, č. j. 70 T 229/2009-131, který právní moci nabyl dnem 29. 11. 2011, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek dále obsahuje i výroky o náhradě škody.

Proti rozsudku Okresního soudu v Karviné podal obviněný odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 5 To 350/2013, tak, že ho podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal následně obviněný A. Z. (dále jen „obviněný nebo „dovolatel“) prostřednictvím svého obhájce dovolání, opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v dovolání uvedl, že skutek, kterým byl uznán vinným, byl vyhodnocen jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., ač měl ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatit tím, že uvedl v omyl konkrétní pojišťovny, a měl tak způsobit škodu nikoliv malou. Podvodné jednání tedy mělo spočívat ve vylákání pojistného plnění na základě uvedení nepravdivých skutečností stran pojistných událostí. Takové jednání tak mělo být kvalifikováno jako trestný čin pojistného podvodu podle § 250a tr. zák. Stěžejní námitka však spočívá v tom, že jeho jednání nemělo být kvalifikováno ani jako pojistný podvod ani jako podvod obecný, neboť ve všech útocích je uvedeno, že nahlášením pojistné události bylo uplatněno pojistné plnění, aniž by soud konstatoval, že to učinil on. Po celou dobu trestního řízení se bránil tím, že žádnou z pojistných událostí na pojišťovnu neoznamoval a žádný nárok na pojistné plnění neuplatňoval. Žádnou hlášenku pojistné události nevypsal ani nepodepsal, k čemuž navrhoval vypracování písmoznaleckého posudku. Ve skutkových větách je pouze uvedeno, že měl zajistit podklady pro uplatnění nároku na pojistné plnění, což by mohlo být kvalifikováno jen jako pomoc k pojistnému podvodu. Tato kvalifikace by však vyžadovala konkretizaci hlavního pachatele, bez jehož účastenství v širším slova smyslu není možné, a také by byla vyloučena kvalifikace pokračujícího trestného činu, ale jednalo by se o samostatné útoky.

Obviněný jako další námitku uplatnil nepoužitelnost výslechu P. B. z přípravného řízení, neboť obhájce, který byl o tomto úkonu vyrozuměn, se řádně omluvil, když se účastnil hlavního líčení u Krajského soudu v Ostravě. Vyšetřovatelka však postupovala protizákonně, dokonce do spisu nezaložila písemnou žádost o přeložení výslechu, ani následné faxové podání. Svědek P. B. u hlavního líčení odmítl vypovídat, a jestliže soud vycházel z jeho výpovědi z přípravného řízení i přes jeho opakované námitky, jde o zjevné svévolné jednání a porušení práva na spravedlivý proces. Výslech tohoto svědka je přitom stěžení k důkazům u bodů 1. − 6., 8., 10., 11., 13., 16., 18. − 22., bez něhož by v důkazní nouzi muselo dojít k vydání zprošťujícího výroku.

Obviněný dále poukázal na to, že i když se opomine výslech P. B., tak nemůže obstát výrok o vině ani v jednom z vytýkaných útoků. Opětovně zdůraznil, že proti němu neexistuje žádný přímý důkaz, neboť nikdy sám žádnou fiktivní pojistnou událost vědomě pojišťovně neoznamoval, vyplacení pojistného plnění neuplatňoval a žádné podklady k takovému jednání nepřipravoval. Ničeho protiprávního se nedopustil. Jde tak o extrémní rozpor skutkových zjištění s provedenými důkazy.

V závěru svého podání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 5 To 350/2013, jakož i předcházející rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T 73/2010, a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který poukázal na to, že dovolatel se žádného jednání soudu osobně neúčastnil, a jeho obhájce uplatnil v podaném dovolání totožné důvody jako v průběhu přípravného řízení před nalézacím soudem i ve svém odvolání. Těmito námitkami se zabýval nalézací i odvolací soud. Novou námitkou, kterou obviněný v podaném dovolání uplatnil je, že jednání mělo být kvalifikováno jako trestný čin pojistného podvodu podle § 250a tr. zák., a nikoliv jako obecný podvod podle § 250 tr. zák. Státní zástupce konstatoval, že v tomto s podaným dovoláním souhlasí, neboť trestný čin pojistného podvodu podle § 250a tr. zák. je speciálním trestným činem k trestnému činu podvodu podle § 250 tr. zák. Jedná se však o pochybení nevýznamné. K další argumentaci stran právní kvalifikace poukázal na vývoj judikatury i právní nauky, z nichž vyplývá, že i ten, kdo není smluvní stranou pojistné smlouvy, se může dopustit pojistného podvodu podle § 250a tr. zák. Jelikož v obou ustanoveních jde o totožnou trestní sazbu, je v této části dovolání zjevně neopodstatněné. K námitce dovolatele, že nalézací soud ve skutkové větě uvedl, že při nahlášení pojistné události „bylo uplatněno pojistné plnění“, a takový popis skutku předmětné právní kvalifikaci neodpovídá a soud měl povinnost zjistit, která konkrétní osoba pojistnou událost nahlásila, státní zástupce uvedl, že postup soudu prvního stupně považuje za správný. V provedeném dokazování totiž nebylo zjištěno, kdo jednotlivá hlášení pojistných událostí vypsal, ani kdo pojistné události telefonicky ohlašoval. Bylo však zjištěno, že obviněný poskytoval pojišťovnám sám nebo prostřednictvím jiných osob nepravdivé údaje, týkající se fiktivních dopravních nehod, aby tak dosáhl placení pojistného na jeho účet nebo na účty jeho známých či příbuzných. V popisu skutku je u všech 22 útoků uvedeno konkrétní jednání obviněného ohledně nepravdivých podkladů (zejména faktur), a to slovy „zajistil“ a „předložil pojišťovně“. Státní zástupce také poukázal na platnou judikaturu, a to rozhodnutí č. 49/2009 Sb. rozh. tr., které se zabývá jednáním pachatele a účastníka trestného činu, přičemž z něj vyplývá, že popsané jednání obviněného není jednáním pouhého pomocníka. I kdyby existoval ještě další nezjištěný pachatel, na trestní odpovědnosti dovolatele by to nic neměnilo.

K procesní nepoužitelnosti výslechu svědka P. B. státní zástupce uvedl, že se ztotožňuje s názorem odvolacího soudu uvedeným v odůvodnění na str. 5 až 6 jeho usnesení, tedy, že způsob omluvy obhájce byl obstrukční. Dále k tomu dodal, že tvrzení dovolatele o „obecně známé věci“, že listovní zásilka bývá doručena následujícího dne, je v hrubém rozporu s obecnými zkušenostmi se spolehlivostí doručování listovních zásilek na území České republiky. To, že obhájce zvolil ze všech možných způsobů komunikace cestu nejpomalejší (ačkoliv nejdražší, když se mělo jednat o zásilku doporučenou), nasvědčuje jeho snaze klást překážky plynulému běhu trestního řízení. Navíc není zřejmé, že by přitom sám obhájce navrhl konkrétní termíny předmětného výslechu, které mu vyhovují. Jestliže se tedy jednalo o obstrukci a nebylo vyhověno žádosti obhájce o odročení předmětného úkonu trestního řízení, je to v souladu s dovolatelem citovaným nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. II. ÚS 2448/08.

K poslední uplatněné námitce, že došlo k extrémnímu rozporu skutkových zjištění s provedenými důkazy, tedy k naprosté svévoli soudní moci, dovolatel pouze uvedl, že se trestné činnosti nedopustil, aniž by specifikoval, u kterých konkrétních důkazů, a kterých konkrétních skutkových zjištění se jednalo o případ svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného, racionálního a logického základu. K této námitce státní zástupce konstatoval, že z odůvodnění rozhodnutí obou soudů takový žádný extrémní rozpor patrný není. Hodnocení důkazů se jeví jako pečlivé a logické. I tyto námitky dovolatele označil jako zjevně neopodstatněné.

Ze shora uvedených důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání odmítl, neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací v neveřejném zasedání o takto specifikovaném dovolání rozhodl dne 1. 4. 2014 tak, že dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. odmítl, neboť dospěl k závěru, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného a otázka, která má být z podnětu dovolání vyřešena, není po právní stránce zásadního významu. Především mimo pochybení soudů obou stupňů v právní kvalifikaci, neshledal žádnou uplatněnou námitku obviněného důvodnou. Jedná se především o opětovný výslech svědka P. B. i námitku extrémního nesouladu skutkových zjištění s provedenými důkazy.

Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce ústavní stížnost, ve které se domáhal zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jím bylo porušeno základní právo na spravedlivý proces, zejména, že byla porušena základní práva v chybném označení trestného činu, pro který byl uznán vinným. Porušení dalších práv obviněný spatřoval především v chybném provedení výslechu svědka P. B., jehož výpověď byla pro uznání viny klíčová. Nakonec uplatnil námitku, že pokud mu není kladeno za vinu, že by nepravdivou pojistnou událost nahlásil a uplatnil nárok na výplatu pojistného plnění, nelze učinit závěr o spáchání podvodného jednání. Skutková vymezení by totiž svědčila o možném spáchání dotčeného trestného činu pouze ve formě pomoci, ale tato kvalifikace by vyžadovala výrazně odlišné přístupy orgánů činných v trestním řízení.

Ústavní soud nálezem ze dne 16. 12. 2014 pod sp. zn. II. ÚS 2258/14 rozhodl tak, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 6. 2013, č. j. 1 T 73/2010-2001, usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2013, č. j. 5 To 350/2013-2051 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, č. j. 4 Tdo 270/2014-38, bylo porušeno právo stěžovatele (obviněného) na spravedlivý proces zaručené čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, č. j. 4 Tdo 270/2014-38, proto zrušil a ve zbývající části ústavní stížnost zamítl. Dospěl k závěru, že důvodnou je námitka obviněného, že jeho jednání nemělo být kvalifikováno jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., ale jako trestný čin úvěrového podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. Pokud jde o další dovolací námitky obviněného, tyto označil za nedůvodné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací proto znovu projednal dovolání obviněného a (§ 265c tr. ř.) shledal, že jeho dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.], a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována.

Podle § 314h odst. 1 tr. ř. je Nejvyšší soud vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Ústavní soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Ústavní soud nařídil.

Z tohoto pohledu je třeba přistupovat k této trestní věci. Ústavní soud ve shodě s Nejvyšším soudem dospěl k závěru, že jednání, kterého se obviněný dopustil, mělo být kvalifikováno jako trestný čin pojistného podvodu podle § 250a tr. zákona a Nejvyšší soud se dopustil pochybení, pokud v jednání obviněného tuto právní kvalifikaci spatřoval, ale dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. s tím, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného a otázka, která měla být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu. Ústavní soud uzavřel, že obecné soudy tímto postupem zasáhly do práv a svobod stěžovatele (obviněného) v čl. 36 a čl. 39 Listiny a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy, proto ústavní stížnosti zčásti vyhověl a zčásti ji zamítl podle § 82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. V této souvislosti Ústavní soud sdělil, že veškerá další údajná pochybení, která stěžovatel (obviněný) v rozhodnutí u Nejvyššího soudu spatřoval, jsou nedůvodná, zejména námitky proti způsobu výslechu svědka P. B. i to, že svým jednáním nemohl naplnit ani znaky skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu podle § 250a tr. zák., a že došlo k extrémnímu rozporu skutkových zjištění s provedenými důkazy. Ústavní soud však dospěl k závěru, že pokud soudy obou nižších stupňů kvalifikovaly jednání obviněného jako trestný čin podvodu podle § 250 tr. zák., je v této části ústavní stížnost důvodná a konstatoval, že bylo porušeno právo stěžovatele (obviněného) na spravedlivý proces zaručený čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod. Dále rozhodl, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, č. j. 4 Tdo 270/2014-38, se ruší. Ve zbývající části byla ústavní stížnost zamítnuta.

Ústavní soud pak shledal, že za tohoto stavu byly splněny všechny podmínky, aby Nejvyšší soud měl možnost změnit předchozí rozhodnutí ve věci, rozhodnout rozsudkem a napravit své pochybení spočívající v akceptaci nesprávné právní kvalifikace obou soudů nižších stupňů. Nejvyšší soud však zjistil, že v mezidobí došlo k podstatné změně skutkových okolností týkajících se ukládání trestu, které brání Nejvyššímu soudu, aby ve věci rozhodl sám, tedy, aby obviněného uznal vinným a uložil mu trest, neboť v mezidobí uplynul trest zákazu činnosti uložený mu Okresním soudem v Ostravě ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 70 T 229/2009 a rovněž obviněnému uložený podmíněný trest podléhal amnestii prezidenta republiky z 1. 1. 2013. V této věci se proto na obviněného hledí jako by nebyl odsouzen. Nepřipadá tedy v úvahu k rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 70 T 229/2009, ukládat souhrnný trest. Obviněný však byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 10. 7. 2013, č. j. 21 T 121/2013-59, který byl obviněnému doručen dne 12. 9. 2013, za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Jelikož bylo zjištěno, že nyní projednávanou trestnou činnost obviněný spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen tento odsuzující rozsudek (doručen trestní příkaz) za jiný přečin, připadá v úvahu uložení souhrnného trestu k citovanému trestnímu příkazu.

Soudy jsou tak v jiné pozici než v době, kdy rozhodoval o uložení trestu soud prvního stupně. Pokud by za této situace Nejvyšší soud rozhodl, bylo by to v neprospěch obviněného, neboť by mu byly odňaty opravné prostředky, které se vzhledem k nové situaci naskýtají. Jednalo by se o tzv. překvapivé rozhodnutí − viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3269/2012 a zejména ze dne 9. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 1980/2013.

Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 5 Tdo 350/2013 a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. 1 T 73/2010, zrušil. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále pak rozhodl tak, že přikázal okresnímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl. Soudy obou nižších stupňů jsou ve smyslu ustanovení §265s odst. 1 tr. ř. vázány právním názorem, který ve věci Nejvyšší soud vyslovil. Zároveň podle § 265s odst. 2 tr. ř. je třeba dbát, že rozhodnutí bylo zrušeno jen v důsledku dovolání obviněného, proto v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. února 2015

Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal

Vypracoval:
JUDr. Drahomír Drápal

















Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 4 Tdo 1624/2014, ECLI:CZ:NS:2015:4.TDO.1624.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies