33 Cdo 3909/2014

24. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 241a odst. 2
  • OSŘ - § 237

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobkyně Mgr. T. D., zastoupené Mgr. Danielem Šimánkem, advokátem se sídlem Čelákovice, Vašátkova 176, proti žalovanému JUDr. T. P., se sídlem Praha 1, Dušní 22, insolvenčnímu správci dlužníka - Pražského stavebního bytového družstva se sídlem Praha 5, Na Hutmance 7/300, identifikační číslo 000 33 243 - zastoupenému Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem Praha 5, Jindřicha Plachty 3163/28, o nahrazení projevu vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 216/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2014, č. j. 18 Co 467/2013-119, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Karla Volfa, advokáta se sídlem Praha 5, Jindřicha Plachty 3163/28.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 2. 2014, č. j. 18 Co 467/2013-119, potvrdil rozsudek ze dne 4. 9. 2013, č. j. 7 C 216/2012-76, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému uzavřít se žalobkyní smlouvu o převodu bytové jednotky (včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemcích zapsaných na LV č. 3025 pro k. ú. S.) blíže specifikovaného znění (výrok I.), zamítl žalobu ohledně oprávnění žalobkyně podat návrh na vklad vlastnického práva podle této smlouvy do katastru nemovitostí (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“).

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na § 237 o. s. ř. či citace textu tohoto ustanovení.

V posuzované věci žalobkyně v dovolání pouze bez dalšího odkazuje na § 237 o. s. ř., aniž jakkoli (posuzováno podle obsahu dovolání) konkretizuje, kterou z podmínek zde uvedených považuje za splněnou.

Jelikož žalobkyně nedostála požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.), neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. 29 NSCR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 NSCR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto usnesením dobrovolně, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).



V Brně dne 24. února 2015


JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu




Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3909/2014, ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.3909.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies