I. ÚS 597/09

01. 07. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., právně zastoupeného JUDr. Adamem Wilkem, Ph.D., advokátem, se sídlem Hradní 640/3, 680 01 Boskovice, proti zásahu Krajského soudu v Brně spočívajícímu v průtazích při rozhodování o návrhu na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:


I.


1. Návrhem, zaslaným dne 16. března 2009 elektronickou poštou prostřednictvím veřejné sítě elektronických komunikací, opatřeným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, brojil stěžovatel proti zásahu orgánu veřejné moci (Krajského soudu v Brně), jenž měl spočívat v průtazích při rozhodování o návrhu na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti podaném dne 17. února 2008.

2. Protože návrh trpěl vadami, spočívajícími především v absenci právního zastoupení, byl stěžovatel vyzván k jejich odstranění a poučen o následcích nesplnění takové výzvy. Současně byl upozorněn na možnost využití určení advokáta podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

3. Stěžovatel požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta a bylo mu vyhověno. Advokát JUDr. Adam Wilk převzal právní zastoupení stěžovatele a podáním došlým dne 24. dubna 2009 pak ústavní stížnost doplnil tak, že vyhověl pokynu stěžovatele a text stížnosti vypracovaný stěžovatelem do tohoto podání převzal.

II.

4. Ústavní soud podrobil návrh nejprve zkoumání, zda jsou naplněny formální podmínky stanovené § 72 odst. 3, § 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Vzhledem k tomu, co se v ústavní stížnosti tvrdilo, a jaké listiny byly připojeny, nevznikla potřeba žádat k zapůjčení příslušný spis.

5. Ústavní stížnost lze přijmout ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

6. Tímto procesním prostředkem k ochraně práva se rozumí i návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7. Stěžovatel netvrdil, že by tento prostředek využil, k návrhu nepřipojil žádnou listinu, ze které by skutečnost o využití tohoto prostředku alespoň zprostředkovaně plynula, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než konstatovat, že stěžovatel nevyužil opravné prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práva poskytuje.

III.

8. Podle ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

9. Ústavní soud je přesvědčen, že v souzeném případě není s ústavní stížností spojen tak silný a významný veřejný zájem, jenž by ospravedlňoval neodmítnout nepřípustný návrh: opačný postup by měl sledovat zejména ten účel, aby řešení otázky ústavní stížností nastolené dopadlo na širší okruh případů se znaky patřičné obecnosti, opakovatelnosti a neomezenosti konkrétním řízením; k takovému závěru však Ústavní soud nedošel.

10. Protože návrh nevyhověl podmínkám stanoveným v § 72 odst. 3, jakož i § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, bylo o něm jako o návrhu nepřípustném rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 1. července 2009


Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. I. ÚS 597/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies