II. ÚS 993/09

07. 07. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. P., zastoupené JUDr. Evou Kadlecovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Praze, Na Pěšinách 75/60, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka ve svém podání ze dne 18. 4. 2009 uvedla, že prosí o poskytnutí ochrany proti usnesení Nejvyššího soudu čj. 21 Cdo 893/2008-236. Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem a stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem, byla přípisem, doručným jí oproti podpisu dne 6. 5. 2009, vyzvána k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dnů. Ve výzvě byla podrobně poučena o náležitostech návrhu na zahájení řízení dle § 30 a § 31 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) a současně byla upozorněna, že pokud vady návrhu neodstraní, bude návrh odmítnut dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Stěžovatelka Ústavnímu soudu doručila dne 20. 4. 2009 návrh zpracovaný právní zástupkyní, v němž uvádí, že s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podává ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů, avšak aniž jakkoliv konkretizuje, o jaká rozhodnutí se jedná. Stěžovatelka pouze odkazuje na ústavní stížnost podanou ve stejné věci jejím manželem, která je u Ústavního soudu projednávána pod sp. zn. III. ÚS 994/09 a navrhuje spojení věci ke společnému projednání.

Z návrhu stěžovatelky tak ani poté, co byla po výzvě k odstranění vad zpracována ústavní stížnost právní zástupkyní, nevyplývá žádná ústavněprávní argumentace a především ani není patrné, konkrétně proti jakému rozhodnutí obecného soudu návrh směřuje a čeho se stěžovatelka domáhá (petit). Z návrhu pouze vyplývá, že stěžovatelka nesouhlasí se závěry soudů, pokud jde o řízení, kterými jí byla zřejmě uložena povinnost k plnění na základě kupní smlouvy, přičemž pochybení spatřuje i v nesprávném doručení blíže neurčeného rozhodnutí, navíc adresovanému jejímu manželovi. Vytýkané vady návrhu tak zůstaly neodstraněny.

Vzhledem k původnímu podání stěžovatelky, k odkazu na věc projednávanou pod sp. zn. III. ÚS 994/09 a návrhu na spojení obou věcí, Ústavní soud pro úplnost uvádí, že ústavní stížnost manžela stěžovatelky, projednaná pod shora uvedenou spisovou značkou, jíž měla být řešena stejná problematika, byla usnesením ze dne 2. 6. 2009 odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu. Dovolání stěžovatele podané podle dle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. bylo odmítnuto jako nepřípustné, avšak nikoli z důvodů záležejících na uvážení soudu, ale proto, že neobsahovalo žádné relevantní dovolací důvody. Stěžovatel přitom vůči rozhodnutí dovolacího soudu žádné námitky v ústavní stížnosti ani neuplatnil, pouze od jeho doručení odvíjel lhůtu pro podání ústavní stížnosti Z obsahu rozhodnutí dovolacího soudu, o němž se stěžovatelka zmiňuje, navíc vyplývá, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podal pouze 2. žalovaný, tedy nikoliv stěžovatelka, přičemž stěžovatelka od usnesení Nejvyššího soudu zřejmě, obdobně jako její manžel, odvíjí lhůtu pro podání své ústavní stížnosti.

S ohledem na výše uvedené nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. července 2009

Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 7. 7. 2009, sp. zn. II. ÚS 993/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies