II. ÚS 180/09

09. 07. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti Ing. M. K., zastoupeného Mgr. Michaelem Buchlovským, advokátem, se sídlem v Brně, proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1005/2008 ze dne 30. října 2008, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 To 27/2007 ze dne 3. dubna 2008, a rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 39 T 1/ 2007 ze dne 28. února 2007, za účasti 1) Nejvyššího soudu, 2) Vrchního soudu v Olomouci, a 3) Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a 1) Nejvyššího státního zastupitelství, 2) Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a 3) Krajského státního zastupitelství v Brně, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:


1. Ústavní stížností podanou dne 26. ledna 2009 a na výzvu Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 24. února 2009 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, z nichž byl rozsudkem soudu prvého stupně uznán vinným spácháním trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 a 3 písm. c) trestního zákona, a za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání tří let, podmíněně odložený se současným vyslovením dohledu na dobu čtyř let, trest zákazu činnosti člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu čtyř let, a povinnost k náhradě škody. Rozsudkem odvolacího soudu byl k jeho odvolání rozsudek soudu prvého stupně zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že byl uznán vinným spácháním trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 a 2 trestního zákona, kterého se měl dopustit tím, že společně s tchánem svého syna a členem představenstva obchodní společnosti GEOTEST Slatina, a. s., M. V., jako předseda představenstva téže společnosti vytvořil dceřinou obchodní společnost GEOTEST REAL, s. r. o., a jako nepeněžitý vklad na ni převedl celkem deset pozemků, a následně obchodní podíl v této obchodní společnosti převedl za 100.000 Kč na svého syna Z. K., a to v úmyslu odejmout předmětné pozemky z majetkové dispozice obchodní společnosti GEOTEST Slatina, a. s., čímž jí způsobil škodu nejméně 215.624 Kč, a za to mu byl uložen trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na jeden rok. Usnesením dovolacího soudu bylo jeho dovolání odmítnuto jako zjevně neopodstatněné. Tvrdí, že byla porušena presumpce neviny, právo na spravedlivý proces a řízení trpí zásadními vadami, takže došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 95 Ústavy České republiky.

2. V ústavní stížnosti je konkrétně Nejvyššímu soudu vytýkáno, že k přezkumu přistupoval zjevně formalisticky, když uvedl, že nemá zákonnou možnost přezkoumávat skutková zjištění. Žádná právní kvalifikace, která se opírá o nesprávnou interpretaci provedených důkazů nebo o jejich neúplný soubor, nemůže být v souladu s hmotným právem. Jinak by šlo o nepřípustné zúžení dovolacích důvodů, neboť institut dovolání byl do trestního řádu zaveden spolu s posílením apelačního principu v odvolacím řízení a má nahrazovat třetí instanci zejména v těch případech, kdy dokazování je před odvolacím soudem doplněno, jak se také stalo právě v posuzovaném případě. Zúžit možnost dovolání by znamenalo odepření možnosti nápravy a porušení práva na spravedlivý proces. To platí tím spíše, že Nejvyšší soud dospívá k závěru, že oba nižší soudy nenechaly ohodnotit převáděný obchodní podíl, ačkoliv k tomu byly zavázány nálezem sp. zn. IV. ÚS 251/04 ze dne 24. února 2005 (N 34/36 SbNU 379).

3. Odvolacímu soudu vytýká, že se opakovaně nezabýval posuzováním ceny převáděného obchodního podílu společnosti GEOTEST REAL, s. r. o., ale omezil se pouze na určování ceny nemovitostí. Tentýž soud pominul, že již ke dni 2. května 1995 byla sjednána cena obchodního podílu v částce 2.549.698 Kč (sestávající ze 100.000 Kč peněžitého vkladu a 2.449.698 Kč hodnoty nemovitostí), a dále v částce 7.000.000 Kč, což bylo přistoupení k závazku vůči Konsolidační bance. A konečně pominul, že k témuž dni bylo fakticky placeno a výnos společnosti GEOTEST Slatina, a. s. byl tedy celkem 9.549.698 Kč. Tomu odpovídá i závěr znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem QUALIFORM, a. s. Nenaplnil tedy požadavek Ústavního soudu, aby se po doplněném dokazování vypořádal s námitkami obhajoby týkajícími se ekologické zátěže předmětných pozemků, která má zcela zásadní vliv nejenom na cenu pozemků, ale zejména také na cenu obchodního podílu ve společnosti GEOTEST REAL, s. r. o. Podstatou případné trestní odpovědnosti je, zda cena převáděného obchodního podílu v obchodní společnosti GEOTEST REAL, s. r. o., z obchodní společnosti GEOTEST Slatina, a. s., na pana Z. K., odpovídala jeho skutečné hodnotě, což obecné soudy nezjistily.

4. Za naprosto nesprávné právní posouzení stěžovatel považuje formalistický závěr o tom, že vznikla škoda ve výši nejméně 215.624 Kč, protože smlouva o převodu obchodního podílu je absolutně neplatná a smlouvy na ni navazující jsou právně irelevantní. Nebyly totiž vůbec zohledněny platby uskutečněné za převod obchodního podílu. Pro zjištění subjektivní stránky považuje za naprosto lhostejné, zda předmětná smlouva (vyhotovená právníkem a řešená po velmi dlouhé době soudem) byla či nebyla platná. Naopak zcela zásadní se z hlediska subjektivní stránky jeví skutečnost, že tyto smlouvy byly velmi výhodné pro GEOTEST Slatina, a. s., protože podle nich obdržela finanční plnění mnohonásobně převyšující údajnou škodu, jak bylo uvedeno výše. Obecné soudy prvého a druhé stupně se rovněž nezabývaly skutečností, že prodej obchodního podílu byl v danou dobu jediným možným řešením ekonomické situace společnosti GEOTEST Slatina, a. s., který umožňoval její další činnost, a kromě Z. K. nebyl žádný další zájemce, který by měl zájem o koupi předmětného obchodního podílu s podmínkou zpětného pronájmu nemovitostí GEOTESTu Slatina, a. s., a to ani za cenu podstatně nižší, než byla cena dosažená převodem obchodního podílu (z důvodu značné ekologické zátěže na nemovitostech).

5. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální náležitosti ústavní stížnosti. Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti, se jím může zabývat také věcně. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto procesního prostředku ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Podle tohoto principu se lze u Ústavního soudu domáhat ochrany ústavnosti v konkrétní věci jen tehdy, pokud byly vyčerpány veškeré procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. Ony procesní prostředky k ochraně práva jsou a mají být právě k tomu, aby došlo ke zrušení či nápravě rozhodnutí či jiných zásahů orgánů veřejné moci. Z toho mimo jiné vyplývá, že se ústavní stížností nelze domáhat zrušení rozhodnutí, které bylo v důsledku jiného procesní prostředku již zrušeno v řízení před obecnými soudy. Takové rozhodnutí totiž nemůže z podstaty věci zasahovat do ústavně zaručených práv a svobod.

6. V posuzovaném případě je vedle rozhodnutí dovolacího a odvolacího soudu napadán i rozsudek soudu prvého stupně. Ten byl v důsledku podaného odvolání zcela zrušen. Proto je ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí soudu prvého stupně nepřípustná, a jako taková byla v této části odmítnuta.

7. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a jako takový netvoří další instanci v systému všeobecného soudnictví, a proto také není jeho úkolem přezkoumávat napadená rozhodnutí obecných soudů. Kritériem přezkumu prováděného Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti je toliko soulad rozhodnutí obecných soudů a řízení, která jim předcházela, s ústavním pořádkem. Pokud jde o nesprávnou interpretaci a aplikaci podústavních předpisů, je pak Ústavní soud povolán korigovat pouze nejextrémnější excesy (srov. sp. zn. IV. ÚS 570/03, N 91/33 SbNU 377). K ničemu takovému, co by bylo způsobilé aktivovat kasační pravomoc Ústavního soudu, však nyní nedošlo.

8. Nyní posuzovaný případ byl předmětem přezkumu již jednou, a to nálezem sp. zn. IV. ÚS 251/04, jak správně uvádí stěžovatel. V něm byla podrobena kritice předchozí rozhodnutí obecných soudů. Neujasněnost právní kvalifikace vytýkaného jednání měla za následek omezené možnosti realizace obhajoby stěžovatele, a dále pak opomenuté důkazy, resp. opomenutá argumentace obhajoby. Obojího se obecné soudy v nyní posuzovaných rozhodnutích vyvarovaly. Nic na tom nemění, že stěžovatel prezentuje v ústavní stížnosti názory co do rozsahu a podstaty shodné s argumentací použitou i před obecnými soudy, které jsou v rozporu se závěry obecných soudů (srov. sp. zn. II. ÚS 294/95, N 63/5 SbNU 481).

9. V problematice tzv. opomenutých důkazů, resp. opomenuté argumentace obhajoby, zaujímá Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací činnosti názor, že soudy mají povinnost se s důkazními návrhy a provedenými důkazy vypořádat, jak správně uvedl v dané věci i dovolací soud (str. 8 usnesení). Tím však není zaručován procesní úspěch ať už úplný, tj. přiznání oprávněnosti vlastnímu stanovisku, nebo dílčí, tj. vyhovění všem důkazním návrhům a vyhodnocení provedených důkazů shodně s jejich navrhovatelem (srov. sp. zn. Pl. ÚS 36/93, N 24/1 SbNU 175; aj.).

10. Odvolací soud se s touto situací vypořádal tak, že část škody jako neprokázanou vůbec nezapočítal, a v další části škody přisvědčil znaleckému posudku předloženému s odvoláním stěžovatele (str. 13 a 14 rozsudku), čímž došel k výši škody uvedené ve výrokové části, která vedla i ke snížení kvalifikace vytýkaného trestného činu oproti rozhodnutí soudu prvého stupně. K tomu, že výše škody nebyla prokázána dospěl především na základě toho, že u předmětných pozemků byla shledána ekologická zátěž, s níž provedené znalecké posudky nepočítaly, tedy ani znalecký posudek předložený stěžovatelem. Svůj postup přitom odvolací soud přesvědčivě a ústavně souladným způsobem vyložil. Podobně se odvolací soud zabýval i námitkou stěžovatele, že pro výši škody je rozhodující hodnota převáděného obchodního podílu a nikoliv hodnota nemovitostí, které byly na obchodní společnost převedeny, a vyložil, že podstatou vytýkaného jednání je právě vyvedení předmětných nemovitostí a nejedná se tedy pouze o závěrečnou fázi vytýkaného jednání, jímž došlo k převodu obchodního podílu (str. 14 a 15 rozsudku). V této logice se pak zabýval nejprve vlastní smlouvou o převodu obchodního podílu, u které s ohledem na absenci podstatných náležitostí konstatoval její neplatnost (str. 15 a 16) a následně se pak vypořádal i s na ni navazujícími smlouvami (str. 16 a 17), které pro jejich uzavření až po dokonání vytýkaného skutku shledal irelevantními, tedy i závazek převzít, resp. přistoupit k dluhu ve výši 7.000.000 Kč, jak se o tom i nyní zmiňuje stěžovatel. Dovolací soud se pak sice formálně omezil na zjišťování existence zákonných dovolacích důvodů, ale materiálně přezkoumal i to, že se odvolací soud vypořádal se všemi námitkami a návrhy stěžovatele, jak to v této věci požadoval Ústavní soud (str. 7 a 8 usnesení). Nelze tedy souhlasit s tím, že by dovolací soud rezignoval na svoji roli chránit základní práva a svobody (čl. 4 Ústavy České republiky) a v žádném případě nelze souhlasit s tím, že by role dovolacího soudu byla konstruována tak, jak uvádí stěžovatel.

11. Ústavní soud tedy neshledal, že by došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnul, a to v části týkající se rozsudku soudu prvého stupně jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), a ve zbývající části jako zjevně neopodstatněnou, podle
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. července 2009


Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. II. ÚS 180/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies