II. ÚS 1543/09

30. 07. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatelky Mgr. V. F., advokátem nezastoupené, směřující proti blíže nespecifikovanému rozhodnutí, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s podáním označeným jako "Stížnost na Českou správu sociálního zabezpečení ... pro neústavní interpretaci podústavní zákonné normy při stanovení procentní výměry starobního důchodu číslo jednací X ze dne 31. 8. 2007". V podání popsala okolnosti, které byly podkladem pro výpočet jedné ze složek jejího starobního důchodu. Nesouhlasí s tím, jak s těmito okolnosti naložila Česká správa sociálního zabezpečení a jak aplikovala relevantní právní normy, a poukazuje na fakta, o která se naopak mělo rozhodnutí opírat. Stěžovatelka v podání dále zmínila, že neuspěla ani se žalobu podanou ke správnímu soudu, ani se žádostí o odstranění tvrdosti, kterou předložila příslušnému ministru.

Protože uvedené podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti tak, jak je vyžaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka vyzvána přípisem, který převzala dne 19. 6. 2009, k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení; přípis obsahoval podrobné pokyny, jak při nápravě formálních nedostatků postupovat. Současně byla stěžovatelka upozorněna, že pokud se tak nestane, bude její návrh odmítnut podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Protože stěžovatelka na tuto výzvu nijak nereagovala, soudce zpravodaj ve věci již bez dalšího rozhodl.

V řízení o ústavní stížnosti je především nezbytné, aby byli stěžovatelé právně zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to již při jejím podání. Návrh pak musí, aby mohl být považován za ústavní stížnost, vykazovat alespoň minimální formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu; musí z něho být patrno, které věci se týká (ve zkoumané věci nebylo zřejmé, proti jakému konkrétnímu rozhodnutí či zásahu stěžovatelka brojí) a co se jím sleduje. Znění stížnostního návrhu, tedy toho, jak má Ústavní soud ve věci rozhodnout, pak musí odpovídat znění zákona; v posuzované věci stěžovatelka navrhovala, aby Ústavní soud "...posoudil ústavnost sankčního postihu, který proti ní uplatnila ČSSZ stanovením procentní výměry starobního důchodu...", a dále žádala "...přiznání nároku na dovolenou v srpnu 1993 a anulování tvrzení, že přerušila zaměstnání, než požádala o starobní důchod...". Takto formulovaný petit dikci zákona nevyhovuje. Dále je v podání třeba představit též ústavněprávní argumentaci, tedy označit základní práva, která měla být naříkaným aktem či jednáním dotčena, jakož i vyložit, proč se tak stěžovatelka domnívá. K podání musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práv.

Pokud se ani v dodatečně poskytnuté lhůtě po potřebném poučení ze strany soudce zpravodaje nepodařilo stěžovatelce upravit podání tak, aby vykazovalo parametry výše uvedené, nebylo možno postupovat jinak, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2009


Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. II. ÚS 1543/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies