IV. ÚS 1673/09 #2

03. 08. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci navrhovatele AVON TRADING LIMITED, se sídlem Corporate Business Centre Limited, Lawford House, Albert Place, Londýn, Anglie, zastoupeného JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem Křížová 18, Brno, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 105/2008 ze dne 26. března 2009 a proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 49 T 14/2007 ze dne 1. října 2008 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se navrhovatel s odkazem na porušení čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 105/2008 ze dne 23. března 2009 bylo mimo jiné podle § 256 trestního zákona zamítnuto odvolání navrhovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 49 T 14/2007 ze dne 1. října 2008, jímž byl A. L. (dále jen "odsouzený") shledán vinným ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona, odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a navrhovatel jako jeden z poškozených s nárokem na náhradu škody podle § 229 odst. 1 trestního řádu odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti, tj. zejména zda je ústavní stížnost přípustná.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Takovými prostředky zákon o Ústavním soudu rozumí vedle řádných opravných prostředků a mimořádných opravných prostředků také jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky představuje toliko subsidiární prostředek ochrany práv jednotlivce, který lze uplatnit pouze v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem.

Princip subsidiarity ústavní stížnosti, který se promítá v konkrétním znění příslušných ustanovení zákona o Ústavním soudu, tak stanoví maximu, podle níž existuje-li v právním řádu prostředek, jehož uplatněním může jednotlivec dosáhnout ochrany svých práv, je třeba trvat před podáním ústavní stížnosti na jeho vyčerpání.

Z ústavní stížnosti je zřejmé, že navrhovatel svým přistoupením k trestnímu řízení sledoval ochranu svých majetkových práv, konkrétně přiznání nároku na náhradu škody ve výši 10.000.000,- Kč s příslušenstvím, která mu jednáním odsouzeného údajně vznikla.

Ústavní soud opakovaně judikoval, že ústavní soudnictví je vybudováno především na základě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž eventuální protiústavnost nelze napravit jinak (např. nález sp. zn. III. ÚS 62/95).

V tomto případě nelze než trvat na tom, aby navrhovatel před podáním ústavní stížnosti vyčerpal procesní prostředky občanskoprávní, které mu právní řád k ochraně těchto práv poskytuje. Z hlediska Ústavního soudu dosud řízení navrhovatele o nároku na náhradu škody nebylo pravomocně ukončeno, neboť navrhovatel má k dispozici celý další úplný proces se všemi právy. Proto se jedná o návrh nepřípustný (stejný právní závěr obsahuje např. usnesení sp. zn. I. ÚS 413/01 nebo I. ÚS 612/04).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 3. srpna 2009


Vlasta Formánková
soudkyně zpravodajka


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1673/09 #2, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies