I. ÚS 2466/07

12. 08. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Štěpánem Bednářem, advokátem se sídlem Plzeň, Plynární 6, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 12. 2006, sp. zn. 50 To 666/2006, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 12. 2006, sp. zn. 50 To 666/2006, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 21. 9. 2006, čj. 8 T 20/2005 - 883, a bylo znovu rozhodnuto tak, že byl zamítnut návrh obhájce JUDr. Š. B., jako nástupce zemřelého JUDr. J. S., na určení odměny a náhrady hotových výdajů za obhajobu odsouzeného J. E. v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 8 T 20/2005.

Podle stěžovatele došlo, postupem Krajského soudu v Plzni, k porušení jeho základního práva podle čl. 4 odst. 4, čl. 2 odst. 2 a čl. 28 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel, jako syn zemřelého advokáta JUDr. J. S., je jeho oprávněným dědicem a okamžikem smrti vstoupil do jeho práv. Usnesením Okresního soudu Plzeň - město, sp. zn. 29 D 893/2002, bylo rozhodnuto o dědictví a stěžovatel se stal vlastníkem pohledávek za českým státem z titulu obhajob ex offo, které byly zůstavitelem, za jeho života, vykonány.

Na žádost Ústavního soudu podal k ústavní stížnosti své vyjádření Krajský soud v Plzni, podle jehož názoru je ústavní stížnost podána osobou neoprávněnou, neboť napadené rozhodnutí se netýká práv stěžovatele, resp. napadeným rozhodnutím nebylo o právech stěžovatele rozhodnuto.

Jak vyplývá ze shora označeného usnesení Krajského soudu v Plzni, připojeného k ústavní stížnosti, tento odvolací soud, ke stížnosti odsouzeného J. E., zrušil usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 21. 9. 2006, čj. 8 T 20/2005 - 883, jímž tento soud rozhodl o přiznání odměny obhájce v účtované výši, a návrh obhájce JUDr. Š. B. na určení odměny a náhrady hotových výdajů za obhajobu odsouzeného J. E. zamítl z důvodu prekluze nároku.

Ústavní soud nejprve zkoumal, jak mu to ukládá zákon o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zda ústavní stížnost byla podána osobou oprávněnou k jejímu podání a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Při posuzování této otázky vyšel Ústavní soud z ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Aktivně legitimovaným subjektem, tedy tím, kdo je ze zákona oprávněn podat ústavní stížnost, tak může být pouze osoba, která byla účastníkem řízení a jejíž základní právo nebo svoboda byla v tomto řízení porušena. Ústavní stížnost je tedy specifickým prostředkem k ochraně základních práv a svobod, proto zákon jednoznačně vymezuje okruh osob, které jsou oprávněny ji podat.

V předmětné věci je stěžovatel přímým dědicem zemřelého JUDr. J. S. a, jak sám uvádí v ústavní stížnosti, vstoupil do všech jeho práv a povinností, tedy i do jeho práva na odměnu a náhradu hotových výdajů za obhajobu odsouzeného J. E. Je třeba zdůraznit, že práva na odměnu, náležející zemřelému JUDr. J. S., se musí domáhat stěžovatel sám, jako jeho oprávněný dědic.

V daném případě, jak vyplývá z napadeného usnesení Krajského soudu v Plzni, se tohoto práva domáhal JUDr. Š. B., který byl pouze ustanoven Českou advokátní komorou za účelem informování, zastupování a vykonání všech neodkladných úkonů ve prospěch klientů zemřelého JUDr. J. S. Nebyl však oprávněn žádat soud o vyplacení odměny advokáta, neboť jemu tato odměna nenáleží. Jelikož návrh na určení odměny a náhrady hotových výdajů za obhajobu podal JUDr. Š. B., byl on sám v předmětné věci účastníkem řízení. Vzhledem k tomu, že stěžovatel účastníkem řízení nebyl, nesplňuje podmínky ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Není totiž osobou, která byla účastníkem řízení o stížnosti odsouzeného J. E., o níž Krajský soud v Plzni rozhodl ústavní stížností napadeným usnesením.

Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako stížnost podaná osobou zjevně neoprávněnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2009

František Duchoň
soudce Ústavního soudu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. I. ÚS 2466/07, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies