II. ÚS 1710/09

18. 08. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatelky M. B., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. dubna 2009 č. j. 13 Co 234/2009-101 a usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 6. března 2009 č. j. 20 C 55/2008-98, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 1. července 2009 podání stěžovatelky, v němž brojila proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Plzeň - město, jímž bylo řízení o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala porušení práva na spravedlivý proces [čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], jehož se měly dopustit obecné soudy tím, že stěžovatelku neosvobodily od povinnosti zaplatit soudní poplatek, ačkoliv podala řádnou žádost o osvobození, v níž doložila, že nemá dostatek finančních prostředků.

Podání stěžovatelky nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka zejména nebyla právně zastoupena dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud proto vyzval stěžovatelku k odstranění vad podání, k čemuž jí stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud její podání odmítne ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzva Ústavního soudu byla doručena stěžovatelce dne 13. července 2009. Dne 21. července 2009 obdržel Ústavní soud stěžovatelčin přípis, v němž vysvětluje, že advokát "přidělený Českou advokátní komorou se neujal této záležitosti v rozsahu, který by směřoval k zastoupení při řízení před Ústavním soudem". Zároveň podotkla, že zákon o Ústavním soudu je v této části v rozporu s Listinou, která zakotvuje právo každého domáhat se svého práva u soudu, přičemž stěžovatelce bylo toto právo odepřeno.

Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula (nejpozději ve středu 12. srpna 2009) a stěžovatelka k výzvě Ústavního soudu vytýkané vady neodstranila a ani nepožádala o případné prodloužení lhůty k odstranění vad podání. Z pouhého konstatování stěžovatelky, že advokát "přidělený" Českou advokátní komorou se neujal záležitosti stěžovatelky bez bližšího vysvětlení proč se tak stalo, nelze vyvozovat žádné pro běh lhůty k odstranění vad relevantní závěry.

S ohledem na námitku stěžovatelky ohledně přístupu k soudu považuje Ústavní soud za nutné připomenout, že právo domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu je podmíněno tím, že toto právo bude uplatňováno stanoveným způsobem, což pro řízení před Ústavním soudem mimo jiné znamená, že účastník musí být zastoupen advokátem. K otázce povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, se Ústavní soud vyjádřil již ve svém stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st.1/96 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu sv.9, str.471), a to tak, že "smysl a účel institutu povinného zastoupení podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení".

Z tohoto důvodu nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm.a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 18. srpna 2009


Jiří Nykodým
soudce zpravodaj


Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. II. ÚS 1710/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies