IV. ÚS 2939/08

01. 09. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. S., zastoupeného Mgr. Adamem Bezděkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Brně, Hlinky 118, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 2571/2008-111 ze dne 23. října 2008, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 644/2007-93 ze dne 7. března 2008 a proti usnesení Městského soudu v Brně č. j. 69 Nc 3917/2004-69 ze dne 6. srpna 2007 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení čl. 36 odst. 1 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 4, čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, z přiložených příloh a ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 69 Nc 3917/2004 Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Brně svým usnesením č. j. 69 Nc 3917/2004-12 ze dne 11. listopadu 2004 nařídil na návrh oprávněného UNILEVER ČR, spol. s r.o. proti stěžovateli exekuci a pověřil jejím výkonem soudního exekutora JUDr. Markétu Havlíkovou (dále jen "exekutor"). Dne 9. ledna 2006 Městský soud v Brně obdržel podání oprávněného UNILEVER ČR, spol. s r.o. označené jako návrh na zastavení exekuce, a to v celém rozsahu, vzhledem k uzavření dohody mezi oprávněným UNILEVER ČR, spol. s r.o. a novým nabyvatelem vymáhané pohledávky MEGA 2000, a.s. Dne 5. dubna 2006, dříve než bylo o citovaném návrhu na zastavení exekuce rozhodnuto, bylo Městskému soudu v Brně doručeno podání oprávněného UNILEVER ČR, spol. s r.o., kterým vzal zpět návrh na zastavení exekuce a zároveň navrhl, aby bylo rozhodnuto o vstoupení nabyvatele práva MEGA 2000, a.s. do řízení namísto oprávněného UNILEVER ČR, spol. s r.o. V návaznosti na uvedené podání byl povolen vstup nabyvatele práva MEGA 2000, a.s. do řízení namísto oprávněného UNILEVER ČR, spol. s r.o. a dále pak v záhlaví citovaným rozhodnutím Městského soudu v Brně bylo rozhodnuto, že řízení o návrhu oprávněného UNILEVER ČR, spol. s r.o. (na zastavení exekuce) se zastavuje. K odvolání stěžovatele proti v záhlaví citovanému rozhodnutí Městského soudu v Brně Krajský soud v Brně toto rozhodnutí svým v záhlaví citovaným rozhodnutím potvrdil. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením č. j. 20 Cdo 2571/2008-111 ze dne 23. října 2008 odmítl.

Stěžovatel porušení svých ústavně zaručených práv spatřuje v tom, že obecné soudy k návrhu oprávněného UNILEVER ČR, spol. s r.o. (na zastavení exekuce) nerozhodly o zastavení exekuce vedené proti stěžovateli, ačkoli k tomu byly povinny. Ke zpětvzetí tohoto návrhu na zastavení exekuce neměly obecné soudy přihlížet, neboť návrh na zastavení exekuce jako procesní úkon lze pouze odvolat v souladu s ustanovením § 41a odst. 4 občanského soudu (pokud odvolání dojde soudu nejpozději současně s odvolávaným úkonem, k čemuž však nedošlo), avšak nelze jej vzít zpět, neboť o tomto návrhu není vedeno zvláštní řízení. Městský soud v Brně tak namísto o zastavení exekuce vedené proti stěžovateli, k čemuž byl povinen, nesprávně rozhodl o zastavení řízení o návrhu oprávněné UNILEVER ČR, spol. s r.o. na zastavení exekuce. Tento nesprávný postup pak potvrdil i Krajský soud v Brně. Obecné soudy tak nerespektovaly ustanovení občanského soudního řádu a exekučního řádu a postupovaly a rozhodly v rozporu s těmito procesními předpisy.

Ústavní soud si k věci vyžádal vyjádření Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení.

Za Krajský soud v Brně se vyjádřila předsedkyně senátu 20 Co JUDr. Milena Pechová, která pouze odkázala na odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Brně.

Za Městský soud v Brně se vyjádřila předsedkyně senátu 69 Nc Mgr. Alena Pořízková, která odkázala na odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí Městského soudu v Brně a uvedla, že jeho závěry vychází z dosavadní judikatury.

Stěžovateli nebyla vyjádření účastníků poskytována k replice, neboť ve věci nepřinesla ničeho nového.

V daném případě byl Ústavní soud postaven před rozpor mezi petitem ústavní stížnosti a jejím obsahem. Ačkoli v ústavní stížnosti stěžovatel cituje usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 2571/2008-111 ze dne 23. října 2008, jeho zrušení v petitu nepožaduje. Vzhledem k obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že ústavní stížnost směřuje i proti tomuto rozhodnutí. Tato skutečnost tedy nezakládá důvod k odmítnutí stížnosti, ale je odstranitelnou vadou návrhu [srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP") ve věci Bulena proti České republice ze dne 20. 4. 2004, Přehled rozsudků ESLP, ASPI, Praha č. 3, 2004. str. 125]. Ústavní soud pak vzhledem k předložené argumentaci nepovažoval za nutné vyzývat stěžovatele k upřesnění petitu ústavní stížnosti ani k odstranění vady podání a přezkoumal napadená rozhodnutí včetně usnesení Nejvyššího soudu z hlediska uplatněných námitek.

Vzhledem k odmítnutí dovolání stěžovatele Nejvyšším soudem pro jeho nepřípustnost ex lege by se mohlo, s ohledem na lhůtu uplynulou od doručení usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 644/2007-93 ze dne 7. března 2008 stěžovateli, jednat o návrh podaný po lhůtě pro jeho podání. Ústavní soud jej však shledal za podaný včasně a meritorně jej projednal, neboť svým usnesením sp. zn. I. ÚS 1053/08 ze dne 28. dubna 2008 odmítl dříve podanou ústavní stížnost stěžovatele v této věci s odkazem na souběžně podané dovolání a nutnost dát přednost projednání dovolání před meritorním projednáním ústavní stížnosti. Počátek lhůty pro podání projednávané ústavní stížnosti proto bylo třeba odvíjet od doručení usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 2571/2008-111 ze dne 23. října 2008, nikoli od doručení usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 644/2007-93 ze dne 7. března 2008.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a se spisem Městského soudu v Brně sp. zn. 69 Nc 3917/2004 dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že coby soudní orgán ochrany ústavnosti není jednou z instancí soustavy obecných soudů. Proto není v jeho pravomoci rušit taková rozhodnutí obecných soudů, u nichž došlo k pochybení, které nepředstavuje porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.

Ústavní soud shledává jako oprávněné shora uvedené námitky stěžovatele stran postupu obecných soudů, neboť dospěl k závěru, že postup obecných soudů nemá oporu v procesních předpisech a naopak byl namístě postup překládaný stěžovatelem. Podle náhledu Ústavního soudu se však jedná o záležitost podústavního práva a bez zřetele není možno ponechat tu skutečnost, že z praktického hlediska by se zrušením v záhlaví citovaných rozhodnutí a eventuelním zastavením exekuce vedené proti stěžovateli Městským soudem v Brně pod sp. zn. 69 Nc 3917/2004 postavení stěžovatele nezměnilo. Ten je především dlužníkem oprávněného MEGA 2000, a.s., který by soudě dle jeho počínání v exekučním řízení vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 69 Nc 3917/2004 podal nový návrh na výkon rozhodnutí a výsledek by byl stejný, pouze by došlo ke zbytečnému vynaložení dalších finančních prostředků, časové prodlevě a zatížení Městského soudu v Brně, přičemž dosavadní výsledky jeho činnosti a též činnosti exekutora by vešly vniveč. Postup obecných soudů, byť jej Ústavní soud neshledává procesně správným, jeví se v dané situaci proto též jako rozumný a efektivní. Za těchto okolností dospěl Ústavní soud k závěru, že zásah obecných soudů do práv stěžovatele spočívající v jejich nesprávném procesním postupu nedosahuje ústavněprávní rozměr a nepředstavuje tak porušení ústavně zaručených práv stěžovatele.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. září 2009


Vlasta Formánková
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2939/08, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies