IV. ÚS 1884/09

01. 09. 2009, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. A. H., zastoupeného JUDr. Václavem Kalinou, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Písku, Hejdukova 101/2, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 827/2007 ze dne 22. dubna 2009 a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 241/2006-212 ze dne 9. října 2006 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel, s odkazem na porušení svého práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, z přiložených příloh a ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 34 Cm 198/2004 Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Hradci Králové směnečným platebním rozkazem sp. zn. 34 Sm 91/2004 ze dne 23. srpna 2004 (dále jen "směnečný platební rozkaz") uložil stěžovateli, aby zaplatil do tří dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu žalobci J. F. (dále jen "žalobce") a) směnečný peníz ve výši 3.247.614,- Kč s 6% úrokem p.a. od 1. 6. 2003 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 10.825,- Kč, b) náhradu nákladů řízení ve výši 500,- Kč - SOP za předběžné opatření č. j. 34 Sm 91/2004-11 (výrok I.) a České republice, na účet Krajského soudu v Hradci Králové, na soudním poplatku částku 130.340,- Kč (výrok II.) nebo aby v téže lhůtě podal proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, které musí být odůvodněny a v nichž musí uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Poté, co vznesl stěžovatel ve stanovené lhůtě proti směnečnému platebnímu rozkazu odůvodněné námitky, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem č. j. 34 Cm 198/2004 ze dne 22. března 2006 (dále jen "rozhodnutí soudu prvního stupně"), že směnečný platební rozkaz se v části o zaplacení částky 750.000,- Kč s 6% úrokem od 1. 6. 2003 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 2.500,- Kč a náhrady nákladů státu ve výši 29.980,- Kč ponechává v platnosti (výrok I.), že směnečný platební rozkaz se v části o zaplacení 2.497.614,- Kč s 6% úrokem od 1. 6. 2003 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 8.325,- Kč, náhrady nákladů řízení ve výši 500,- Kč a náhrady nákladů státu ve výši 100.360,- Kč zrušuje (výrok II.) a že žalobce je povinen zaplatit stěžovateli na náhradu nákladů řízení 54.680,- Kč (výrok III.). K odvolání žalobce rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem č. j. 12 Cmo 241/2006-212 ze dne 9. října 2006 (dále jen "rozhodnutí odvolacího soudu"), že rozhodnutí o náhradě nákladů řízení České republice 130.340,- Kč obsažené ve směnečném platebním rozkaze se potvrzuje (výrok I.), že výrok II. rozhodnutí soudu prvního stupně se potvrzuje v části, ve které byl zrušen směnečný platební rozkaz v rozsahu rozhodnutí o zaplacení náhrady nákladů řízení 500,- Kč za předběžné opatření, a že ve zbývající části se výrok III. a výrok III. rozhodnutí soudu prvního stupně mění tak, že se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti i v rozsahu směnečného peníze 2.497.614,- Kč se 6% úrokem z této částky od 1. 6. 2003 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 8.325,- Kč a náhrady nákladů státu 100.360,- Kč (výrok II.) a že stěžovatel je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 178.482,15 Kč. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud rozsudkem č. j. 29 Cdo 827/2007-246 ze dne 22. dubna 2009 zamítl (výrok I.) a uložil stěžovateli zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 52.371,90 Kč (výrok II.).

Odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti není třeba rekapitulovat, neboť obsah v záhlaví citovaných rozhodnutí je účastníkům znám a opakování obsahu ústavní stížnosti jednak nemá pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu žádný význam, jednak se námitky stěžovatele uvedené v ústavní stížnosti shodují s námitkami uplatněnými stěžovatelem již v řízení před obecnými soudy.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal v záhlaví citovaná rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Důvody, pro které obecné soudy rozhodly rozhodnutími, s nimiž stěžovatel nesouhlasí, v jejich odůvodnění velmi podrobně, přehledně a srozumitelně vysvětlují, přičemž se vypořádaly též se skutečnostmi dotčenými námitkami uplatněnými stěžovatelem v ústavní stížnosti. Ústavní soud, nemaje potřebu cokoli dalšího dodávat, na tato rozhodnutí odkazuje.

Pokud jde o odkaz stěžovatele na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 563/03 ze dne 2004, jedná se ve věci stěžovatele o odkaz nepřípadný. V odkazovaném případě obecné soudy nedostatečným způsobem zjistily skutkový stav věci a nevypořádaly se zásadními námitkami stěžovatele v tomto směru. V projednávaném případě však obecné soudy zjistily skutkový stav naprosto dostatečně a se všemi podstatnými námitkami stěžovatele se řádně vypořádaly.

Ústavní soud uzavírá, že odvolací i dovolací soud rozhodoval v souladu s principy hlavy páté Listiny, rozhodnutí těchto soudů, která jsou výrazem nezávislého soudního rozhodování, nevybočila z mezí ústavnosti a sama skutečnost, že se stěžovatel neztotožňuje s jejich závěry, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je podle náhledu Ústavního pouhou polemikou se závěry obecných soudů. Z právě uvedeného pramení, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele shledáno nebylo.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. září 2009


Vlasta Formánková
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1884/09, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies